160 let od narození Gustava Mahlera. Jeho převratnou 3. symfonii komentuje Vladimír Franz
Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 do německy hovořící rodiny v Kališti u Humpolce. Bývá proto řazen mezi české skladatele, především ale byl autorem světového formátu, který proslul jako geniální operní dirigent a šéf vídeňské Dvorní opery a Metropolitní opery v New Yorku.
Mahler je Janem Křtitelem hudby 20. století, který v uvolnění symfonické formy, jak ji stanovil Anton Bruckner, nalezl obsah pro člověka zmítajícího se na lomu dvou století.
Jeho 3. symfonie vnikla na přelomu let 1895 a 96, kdy si Gustav Mahler zároveň konečně ustanovil svůj životní rytmus: v zimě divadelní práce, v létě komponování v přírodě. Do svého dřevěného domku u Attersee snášel svou skladatelskou žeň, která jej napadala při cestách na kole, plavání nebo při horském toulání. Když pracoval, všichni okolo museli být ticho; podpláceli se zvoníci v kostelích, majitelé psů či rodiče dětí.
3. symfonie je věnována přírodě, kterou ale Mahler nepojímal jako něco náladového, nebo popisného, ale dal si úkol být součástí přírody a jejího vznikání sui generis. První rok vytvořil druhou, třetí, čtvrtou, pátou a závěrečnou šestou větu. Protože pak vše musel zcelit, další rok věnoval práci na první větě, která je širokou symfonickou freskou a podstavcem celé pyramidy.
Čtěte také
Premiéra této symfonie se uskutečnila v roce 1902 v Krefeldu, Mahler jí vzbudil zasloužený ohlas a konečně se s ním začalo počítat jako s hudebním skladatelem a nikoliv jen s dirigentem, který také skládá. Cesta k jeho uznání byla ovšem ještě delší, protože Mahlera jako nezpochybnitelného klasika chápeme až od 70. let 20. století.
Hodinu a tři čtvrtě dlouhá symfonie byla pro svou dobu nevídaným počinem a otevřela cestu dalším následovníkům ve 20. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
