Sedmé nebe s Vladimírem Franzem. Mahlerova převratná 3. symfonie d moll

6. leden 2019
Vladimír Franz

Gustav Mahler je Janem Křtitelem hudby 20. století, který v uvolnění symfonické formy, jak ji stanovil Anton Bruckner, nalezl obsah pro člověka zmítajícího se na lomu dvou století.

Jeho 3. symfonie vnikla na přelomu let 1895 a 96, kdy si Gustav Mahler zároveň konečně ustanovil svůj životní rytmus: v zimě divadelní práce, v létě komponování v přírodě. Do svého dřevěného domku u Attersee snášel svou skladatelskou žeň, která jej napadala při cestách na kole, plavání nebo při horském toulání. Když pracoval, všichni okolo museli být ticho; podpláceli se zvoníci v kostelích, majitelé psů či rodiče dětí.

Gustav Mahler - domek u Attersee

3. symfonie je věnována přírodě, kterou ale Mahler nepojímal jako něco náladového, nebo popisného, ale dal si úkol být součástí přírody a jejího vznikání sui generis. První rok vytvořil druhou, třetí, čtvrtou, pátou a závěrečnou šestou větu. Protože pak vše musel zcelit, další rok věnoval práci na první větě, která je širokou symfonickou freskou a podstavcem celé pyramidy.

Gustav Mahler (1909)

Premiéra této symfonie se uskutečnila v roce 1902 v Krefeldu, Mahler jí vzbudil zasloužený ohlas a konečně se s ním začalo počítat jako s hudebním skladatelem a nikoliv jen s dirigentem, který také skládá. Cesta k jeho uznání byla ovšem ještě delší, protože Mahlera jako nezpochybnitelného klasika chápeme až od 70. let 20. století.

Hodinu a tři čtvrtě dlouhá symfonie byla pro svou dobu nevídaným počinem a otevřela cestu dalším následovníkům ve 20. století.

Spustit audio
autoři: Vladimír Franz, Václav Vraný