Šedesátá léta nejsou jen retromódou
Na festivalu Šest ze šedesátých, uspořádaném v Praze na přelomu května a června agenturou Ježek - Tichý, se představilo šest tzv. malých autorských divadel, která ze "zlatých let šedesátých" přetrvala až do současnosti: Semafor, Činoherní klub, Divadlo Járy Cimrmana, Studio Ypsilon, Radošínské naivné divadlo a bratislavské Štúdio L+S. Jsou to scény, které i svou dnešní činností dokládají, že připomínání 60. let není jen povrchní retromódou a že v oněch letech skutečně nastala "kulturní exploze" dodnes oživující proud naší kultury.
Podobně jako v rámci festivalu vystoupila i další divadla, která čerpala z jejich tvorby, ve stejnojmenné knize Šest ze šedesátých - novinářů Vlastimila Ježka a Zdeňka A. Tichého, vydané nakladatelstvím Radioservis - není zpovídáno šest zakladatelů, jak název na první pohled slibuje, ale osm osobností, které "byly u toho". A všichni - Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Milan Lasica, Jan Schmidt, Stanislav Štěpka, Ladislav Smoček i dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák - naštěstí připomínají i mnohé další, trochu pozapomínané, jako např. režisérku Helenu Phillipovou, J.R.Picka, Pavla Boška, Karla Velebného, Miloše Hercíka či Jána Trachtu, kteří vznik či některé uzlové existenční momenty sledovaných scén významně ovlivnili a bez nichž by se zmíněná divadla možná tak výrazným fenoménem doby nestala.
Jak dokládá přiložená výběrová bibliografie, literatura o těchto scénách - včetně interview s jejich protagonisty, je velmi bohatá. Přesto se autorům v obsáhlých rozhovorech podařilo dosáhnout tak osobních a upřímných svědectví, že se knížka stala v současné novinářské produkci až nečekaně nepovrchní sondou jak do osudů jednotlivých divadel a jejich tvůrců, tak i do života společnosti ve "zlatém desetiletí", později za normalizace i koncem minulého století. Například se tu poněkud demýtizuje Anticharta jako stigma dobového kolaborantství umělců (a tak problematizuje z toho vyplývající současné kádrováctví). Přiznává se častá subjektivnost a nahodilost cenzurních zásahů, nebo naopak dočasného "výsluní" s možností lukrativních zahraničních výjezdů a účasti v televizních pořadech, ale také podíl náhody a třeba osobních třenic v souboru na vzniku či úspěchu jednotlivých inscenací.
Čtenář se ovšem také dozví, že v Radošíně ochotnické divadlo zakládal v roce 1920 český přednosta železniční stanice Jan Krejčí a že kromě dobrého divadla tu pěstují i výborné Rulandské šedé, nebo že se Jiří Suchý s Ivanem Vyskočilem znají z rodného Spořilova a jak se seznámili Milan Lasica a Julius Satinský. Vznikl tak čtenářsky vděčný kaleidoskop, v němž osudy scén i lidí kolem nich vytvářejí až románově vzrušující mozaiku. Názorně ji dotvářejí i současné výrazné fotoportréty Tono Stana a desítky dosud nepublikovaných dobových snímků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
