Seděli jsme v lese a čekali

25. listopad 2012
02773219.jpeg

Mladá terénní zooložka z Děčína, Milada Řeháková, rozjela před pěti lety na Filipínách projekt Tarsius, který si klade za cíl detailně prozkoumat nártouna filipínského a zasadit se o jeho ochranu. Kromě vědeckých úspěchů se jí podařilo i rozbít část překupnického řetězce a omezit tak obchodování s nártounem na černém trhu. Při čekání na nártouny přitom objevila i údajně vyhynulou krysu dinagatskou.

Milada Řeháková se před pěti lety rozhodla strávit následující léta výzkumem chování nártouna filipínského, roztomilé noční poloopice o velikosti dlaně, charakteristické svýma obrovskýma očima. Každou noc se tak prodírala neprostupným pralesem plným jedovatých pavouků a hadů a sledovala nártouny vysílačkou nebo seděla pod stromem a čekala na jejich vysoký pískot. Zcela neprozkoumaný druh nártouna se tak dočkal svého vědeckého zpracování, cenného i proto, že ho nikde jinde na světě nelze spatřit. Ani žádné zoologické zahradě se ho zatím nepodařilo odchovat.

02773220.jpeg

Návštěvník Filipín je proto zahlcen suvenýry s dobráckým skřítkem a jako bonus se s ním mohl za příslušný poplatek vyfotit ve speciálních chovných stanicích. Ty se navíc chlubily, že každé peso ve všudypřítomných kasičkách šlo na jeho ochranu. Postupně se totiž nártoun dostal na listinu ohrožených druhů. Když takovou stanici poprvé navštívila i Milada Řeháková, zůstala stát v šoku. Třicet polomrtvých skřítků se tísnilo na malém prostoru. Každou chvíli je navíc někdo bral do ruky nebo dráždil bleskem fotoaparátu. Mladá vědkyně okamžitě začala monitorovat situaci a odhalila rozsáhlou síť nártouních pytláků a jejich odběratelů v chovných stanicích. Namísto ochrany tvorů tak tyhle organizace přispívaly k decimaci jejich populace. Nártoun v zajetí totiž přežije nanejvýš pět dní. Milada tak za pomoci českého velvyslance na Filipínách Josefa Rychtara dosáhla zrušení těchto stanic a vybudování nové šetrnější voliéry.

Hlavní část jejího výzkumu probíhala na ostrově Bohol. Milada se však za doprovodu manžela vypravila za nártouny také do pralesa na ostrově Dinagat. Měla v plánu nahrát jejich hlasovou komunikaci a porovnat pak nártouny z obou ostrovů. Namísto malých primátů však objevila velkého oranžového hlodavce s černobílým huňatým ocasem. Šlo o domněle vyhynulou krysu dinagatskou z čeledi obláčkových krys. Jakmile se tvor v lese zjevil, zaměřil se mladý pár už jen na něj. Každý večer se oba s kamerou i fotoaparátem vraceli na stejné místo do lesa a čekali, jestli se krysa objeví. Zvíře se nakonec podařilo nahrát, natočit i vyfotit a svět oblétla zpráva o nálezu vyhynulého hlodavce. Za úspěchy této zapálené vědkyně přitom stojí silný osobní vztah se zvířaty a potřeba, aby z její zoologické práce příroda také něco měla.

Premiéru uvádíme v rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace v neděli 25. listopadu od 19.00. Po odvysílání dokumentu bude následovat debata ve studiu.

Spustit audio
autor: Ivana Růžičková
  • Literatura
  • Rozhlasová tvorba
  • Filipíny
  • výzkum
  • zoologie
  • dokument
  • poloopice