Sbírka má zachránit unikátní knižní sbírku v Německu

Knihovna vévodkyně Anny Amalie v durynském Výmaru, kterou v roce 2004 postihl ničivý požár, je pojmem na celém světě. K záchraně vzácných svazků vyzval dokonce tehdejší německý prezident Horst Köhler. Při vyslovení jména Barth se většině Němců vybaví malé přístavní město na severovýchodě země, u Baltického moře. Každé léto se tam konají středověké slavnosti nesoucí jméno Vineta, bájného města na jižním pobřeží Baltu, které měla ze zemského povrchu smést mohutná mořská bouře.

Město Barth přitom zdobí gotický mariánský kostel z pálených cihel, který je od poloviny 15. století domovem jedinečné knihovny, jež vlastní přes čtyři tisíce knih, mnohé z nich jsou staré 600 let. Knihovna se pyšní desítkami inkunábulí, tedy tisků vydaných do konce roku 1500. První zmínka o takzvané „Biblioteca Bardensis“ pochází z roku 1451, z testamentu kněze jménem Otto Bere. Tehdy se v knihovně nacházelo nejspíš jen pár liturgických textů pro bohoslužby a díla pro přípravu kázání. Díky drobným darům se sbírka rozrůstala, po roce 1470 například o sedm svazků teologické a církevně právní literatury se 16 prvotisky. Dalším významným mezníkem se pro knihovnu staly sbírky německého reformátora Johannese Blocka, který jí odkázal desítky jedinečných svazků včetně vzácných prvotisků.

V 16. století se sbírka rozšiřovala výhradně díky darům z řad učitelů a rektorů místní školy, která byla založena ve 14. století. Knihy sloužily také jako předloha pro pedagogickou práci. Kolem roku 1666 obsahovala knihovna asi 374 svazků, koncem 18. století téměř 700. Významný obrat nastal založením místní společnosti čtenářů v roce 1795. Díla, která mezi jejími členy kolovala, dobrovolně putovala do regálů. Teologicko-pedagogickou literaturu převážně v latině tak doplnila díla v jiných jazycích a došlo ke kvalitativnímu i kvantitativnímu rozšíření.

Ačkoli Bibliotheca Bardensis přestála poslední světovou válku bez závažnějších škod a ztrát, v následujících desetiletích postrádala vhodnou péči a začala chřadnout. Nevyhovující prostory poznamenala zejména vlhkost, která zapříčinila doslova rozpad mnoha skvostů, mezi nimiž jsou středověké rukopisy, corpus z raných Lutherových publikací, rukopisy Philippa Melanchthona či rané tisky Mathhäuse Meriana.

Příčinou je nedostatek peněz. Prostředky ze skromnější pokladny spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko plynou do jiných projektů a Bibliotheca Bardensis je odkázána především na soukromé investice. Loni proto vznikl spolek na záchranu knihovny, který paradoxně založili nadšenci ze starých spolkových zemí. Cílem nákladné renovace, která přijde podle odhadů na nejméně 400 tisíc eur, je sanovat jak samotné prostory, tak i díla – odborně je vysušit, vyčistit od prachu i plísní a klenot otevřít široké i odborné veřejnosti, ostatně pro výzkum nabízí vzácný a z velké části ještě neprobádaný materiál. „Biblioteca Bardensis“, která byla po staletí centrem informací ve městě, by se tak opět mohla stát součástí kulturního života.