Sběratelé

11. říjen 2005

V polovině září se objevila pozoruhodná zpráva. Organizátoři dvou pražských veletrhů čelí trestnímu oznámení kvůli diskriminaci mužů. Jeden z návštěvníků byl nespokojen s tím, že ženy měly na akci vstup zdarma. Problém je v tom, že ženy se prý sběratelství příliš nevěnují. Pořadatelé je tedy chtěli na veletrh nějak nalákat.

Tato zpráva má v sobě hned několik zajímavých aspektů. Prvním je, proč ženy nic nesbírají. Víme přece i z populární literatury, že pravěcí muži byli lovci a pravěké ženy sběračky. Na tom je také vystavěno několik psychologických teorií o rozdílech v mužské a ženské povaze. Muži musí na lovu mlčet, aby nevyplašili zvěř. Ženy mohou štěbetat, jak se jim zlíbí, protože bobule před jejich hlaholem nemohou utéct. A hle. Najednou v moderní společnosti je tomu se sbíráním naopak. Muži naplňují byty všelijakým haraburdím a své ženy zoufalstvím. Ženy oproti tomu nic nesbírají. Šéfové veletrhů tedy museli vyjít realitě vstříc. Aby ženy muže na akci pustily, musí mít muž aspoň ten argument, že partnerka půjde s nimi a bude to z poloviny zadarmo. Jak k této záhadné změně mentality došlo, je záhadou.

Další zajímavou okolností je motivace onoho trestního oznámení. Takový počin by byl pochopitelnější, kdyby třeba ženám byl vstup zakázán nebo kdyby příchozí ženy musely platit dvojnásobek, když jich chodí méně. Trochu to připomíná novozákonní příběh o pánovi na vinici, který si najal dělníky na tři různě dlouhé pracovní doby a ti pak dostali stejnou mzdu. Vtip byl v tom, že ti, co pracovali nejdéle, dostali to, co měli slíbeno a ostatní z blahovůle pána totéž, i když pracovali méně. Lidi vždycky rozčílí, když narazí na milost nebo privilegium. Tedy milost udělenou těm druhým. Je to bída, když se se mnou jedná jen spravedlivě a ostatní mají něco zadarmo. Letité předplatitele novin také štve, že dárky se dávají jen novým předplatitelům a věrnost těch starých nikdo neocení. Rovnoprávnost by tedy podle podavatele onoho podnětu byla v tom, kdyby platili všichni, nebo kdyby neplatil nikdo. Zdravý rozum napovídá, že první varianta by nebyla únosná z hlediska reality rodinného života a druhá varianta z hlediska ekonomického.

Ať už to dopadne jakkoli, má v sobě celá záležitost i potěšitelné prvky. Za prvé sběratelé sami přiznávají, že ženy sice sbírají málo, ale že když už se do toho dají, dělají to mnohem pečlivěji než muži. A ta druhá dobrá zpráva je antropologické povahy. Zdá se, že se v průběhu dějin může lidská přirozenost přece jen měnit.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio