Saturnův mohutný apetýt. Jacek Dehnel se v románu vydal za tajemstvím Goyových obrazů
Události posledních let života malíře Francisca Goyi i problematické vztahy v jeho rodině jsou námětem románu Saturn polského prozaika Jacka Dehnela. O knize hovoří Petr Šmíd s překladatelem Michaelem Alexou a polonistkou Lucií Zakopalovou.
Po slavném obrazu Francisca Goyi pojmenoval svoji knihu polský spisovatel a překladatel Jacek Dehnel. Čtenáře v ní uvádí do neklidného prostředí, ve kterém se mísí vnitřní běsi i nenaplněné ambice geniálního malíře a jeho potomků.
Tři vypravěčské hlasy (otce Francisca, syna Javiera a vnuka Mariana) líčí ze své perspektivy zásadní momenty sklonku života slavného malíře. Jaké bylo žít ve stínu titána, který se dokázal prosadit v každé situaci a pro kterého byla rodina vedlejší? Nejen tyto otázky si ve svém románu klade polský prozaik Jacek Dehnel. V češtině vyšel již v roce 2015 jeho román Lala. Od textu s autobiografickými prvky si však tentokrát autor odskočil k fikci, která nemá daleko k alternativní historii.
Jacek Dehnel se nechal inspirovat skutečnou debatou, kterou po léta vedou znalci Goyova díla. Týká se sporného autorství tzv. Černých maleb. Příběh oživují i literární popisy těchto maleb, které kolísají mezi svérázným kunsthistorickým esejem a vhledem do vnitřního světa románových postav.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.