Satirický průvod Sametové posvícení virus nezahubí! V ulicích bude tančit Discovid koule a mutanti
Vstříc novým mutacím! Tak zní motto průvodu masek Sametové posvícení, který opět projde 17. listopadu Prahou. Vzhledem k okolnostem se proměnily i samotné přípravy akce.
„Sametové posvícení se už devět let snaží 17. listopadu vtáhnout do ulic satiru,“ říká Josef Koblic, výtvarník a vedoucí dílen Sametového posvícení. „Normálně široce spolupracujeme s neziskovými organizacemi, klientskými skupinami a školami. Letos ale není možné, aby se tyto skupiny do přípravy průvodu zapojily,“ vysvětluje s odkazem na protiepidemická opatření Koblic. Přesto v organizačním týmu Sametového posvícení padlo rozhodnutí, že se letošní ročník uskuteční, ovšem za dodržování aktuálních hygienických opatření a jen v mnohem menším měřítku než bývalo v minulých letech zvykem.
Palčivá výhoda Sametového posvícení je, že témata nedojdou. Otázka je, jestli zbyde dostatek sil, abychom si z nich zvládali dělat laskavou legraci.
Josef Koblic
Satirický průvod obvykle čítá stovky masek, které spolu s výraznějšími a většími laternami utvářejí zhruba desítku živých obrazů. Letos do ulic vyrazí malá skupina masek mutantů, kterým bude vévodit několikametrová laterna v podobě mluvící a hrající Discovid koule, na jejímž zrodu pracuje Josef Koblic a Aleš Hvízdal. Součástí hybridního průvodu budou mimo jiné i organické masky Jitky Petrášové nebo práce Kristýny Kužvartové, která ztvárňuje například matky samoživitelky živící se rostlinami, které rostou přímo na jejich tělech.
„Satira a masky jsou pro nás prostředkem, jak se vyrovnávat s některými tlaky, problémy nebo pocity. Zkrátka, nám umožňují o nich přemýšlet s nadhledem,“ vysvětluje práci s tématy a humorem Jakub Otčenášek, mluvčí Sametového posvícení. Otčenášek také dodává, že nedílnou součástí průvodu bývá i živá hudba, letos ji vystřídá zvuk, který do průvodu přinese experimentální hudebník Petr Vrba. Spolu s tím se z útrob Discovid koule budou ozývat i pasáže z Knihy proměn.
Když jde člověk průvodem v masce, tak sám sebe nevidí, jeho běžné já jakoby zmizí. Díky tomu může být třeba více bujarý.
Milan Kroulík
„Když si člověk na sebe vezme masku, tak se prostor úplně promění. A s tím se promění i on jako člověk. Může si uvědomit, jak jsou naše smysly podmíněné technologií a materialitou, která nás obklopuje,“ podotýká Milan Kroulík, který se zabývá proměnami technologií v kontextu různých kultur. „Kombinace masky a hudby v nás probouzí pocity, které je potřeba vyjádřit pohybem,“ doplňuje další postřehy Jakub Otčenášek.
„Mutace vnímáme spíše jako něco pozitivního, jako proměnu, nedílnou součást vývoje,“ komentuje letošní motto Sametového posvícení Josef Koblic. Milan Kroulík k tomu přidává své postřehy, na něž můžeme při uvažování o maskách a hybridních identitách narazit v kyberprostoru. „Digitální prostor je mnohem plastičtější. Otevírá nám spoustu příležitostí. Snažím se v tom vidět možnost emancipace a zkoušení něčeho nového,“ říká Milan Kroulík. A dodává, že hra s identitami a maskami může představovat jeden ze způsobů, jak rozšiřovat to, čím je pro nás svět.
Hudbu vybral: Josef Sedloň
Související
-
Revoluce vře stále pod povrchem a rituál je dobrý způsob, jak to krotit
17. listopadu vrcholí v Praze multižánrový festival 100 roků satiry. Den boje za svobodu a demokracii připomene satiricko-karnevalovým průvodem.
-
Naše politická reprezentace vyrábí satiru sama, ukazuje festival 100 roků satiry
Dokážeme si my Češi ze sebe dělat legraci a upozorňovat na své chyby? Jaký význam má v dnešní době politická satira? Podobné otázky klade pražský festival Sto roků satiry.
-
Proti prvoplánovým oslavám demokracie. Odkud a kam kráčí satirický průvod Sametové posvícení?
O demokracii i o rituálech jsme se v Hergot!u bavili s jedním ze spoluorganizátorů průvodu Sametové posvícení Martinem Pehalem z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.