Sahají kořeny naší hudby do dávného Sumeru?
Asi je všeobecně známo, že tvůrci dosud nejstaršího známého písma – klínového – jsou dávní Sumerové.
Obývali oblast jižní Mezopotámie od poloviny 4. tisíciletí př. n. l až do začátku 2. tisíciletí př. n. l. Zní to možná překvapivě, ale k tomuto starověkému národu, jehož příslušníci sami si říkai Černohlavci, zřejmě sahají i kořeny naší hudební kultury. Jak vysvětluje v rozhovoru s Janou Olivovu houslistka Dagmar Krejčí, která se také zabývá nejstaršími starověkými hudebními kulturami, objevil britský archeolog Charles Leonard Woolley na začátku 20. století v jednom z královských hrobů v královském pohřebišti sumerského městského státu Uru strunné drnkací hudební nástroje – lyry a harfy.
Jak ovšem konstatuje v rozhovoru s Janou Olivovou Dagmar Krejčí, dobrat se zvuku jejich hudby je však podle ní nereálné, i když existuje řada hypotéz:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.