S violou potřebuju být sama. Potřebuju být slyšet, říká Jitka Hosprová o své sólové dráze

4. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jitka Hosprová

Jitka Hosprová je první česká violová sólistka. S úspěchem koncertuje u nás i v zahraničí, nedávno vydala desku violových koncertů se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a koronavirového času bez koncertů využila k pilování techniky. Krátké vystoupení ve Vizitce v rozhlasové kavárně ještě stihla, plánovaný koncert 7. 9. v Anežském klášteře ale zhatil opět právě koronavirus.

Před zkouškami do houslové třídy plzeňské konzervatoře si příliš nevěřila, měla pocit, že všichni ostatní kandidáti hrají lépe. Pak si ale stoupla k nástroji a před komisí zaválela. Nerozhodil ji ani moment, když ze stojanu spadly noty. Po přijímačkách přišel za její maminkou profesor Jan Motlík. „Mně se ta vaše holka líbí, jde přes mrtvoly, kdyby chtěla, vezmeme ji na violu,“ prohlásil. Tak se začala psát violová kariéra Jitky Hosprové.

Jitka Hosprová

Naučila jsem se nebýt na sebe zlá

O nástroji, který hoří o dost déle než housle, do té doby totiž nic nevěděla a vztah k němu si vytvořila až během studia na konzervatoři a posléze na HAMU. Vyzkoušela si hraní v orchestru, později hrála v Bennewitzově kvartetu a spolupracovala s řadou dalších komorních souborů, z nichž některé sama založila.

Nejlépe se ale cítí jako sólistka. „Zjistila jsem, že s violou potřebuju být sama, že potřebuju být slyšet,“ říká. Kariéru violové sólistky vnímá tak trochu jako misi – i přesto, že sólo dráha vyžaduje důslednou, často únavnou sebepropagaci a pevné nervy za každé situace. „Když se vám něco podaří anebo i když něco pokazíte, pokaždé si za to můžete sám. Ale už jsem se naučila nebýt na sebe zlá.“

Čtěte také

Ve Vizitce mluvila o letos vydaném albu, na nějž spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (SOČR) nahrála violové koncertní skladby autorů 20. století – Sylvie Bodorové, Jindřicha Felda a Oldřicha Flosmana. Feldův koncert je pro Hosprovou srdeční záležitostí, neboť jí dává možnost prezentovat se v technicky obtížné rovině. Oceňuje zároveň práci se čtvrttóny a celkovou modernost skladby; ve Vizitce ostatně několikrát zopakovala, že je příznivkyní a propagátorkou soudobé české vážné hudby.

03680261.jpeg

Hudba Sylvie Bodorové se pak Hosprové dotýká duchovně, nejlépe prý vyjadřuje tklivost violy. O kontroverzní skladbě Visions of Michelangelo z pera někdejšího aktivního člena KSČ Oldřicha Flosmana ve Vizitce řekla, že ji vnímá jako dílo, které už prošlo „výkonem trestu“, a proto si zaslouží být díky svým kvalitám znovu prezentováno. „Flosmanova hudba je velmi dobrá, stojím si za ní. Nutno říct, že pro violu a orchestr zase tolik velkých skladeb neexistuje, takže si vlastně ani nemůžu moc vybírat.“

Vyjádření Symfonického orchestru Českého rozhlasu z pondělí 7. 9.: Koncert Jitky Hosprové a SOČRu v Anežském klášteře se 7. září bohužel neuskuteční. Vzhledem k situaci, že jeden z našich kolegů byl pozitivně testován na Covid-19, je část orchestru po dohodě s hygieniky v karanténě. Pro koncert hledáme náhradní vhodný termín, vstupenky tak zůstávají platnosti. Další koncerty SOČRu zůstávají nadále v plánu. Další informace budou k dispozici na adrese socr.rozhlas.cz.

Spustit audio