S Otomarem Krejčou se do divadla vrátila imaginace. Letos uplynulo sto let od jeho narození

22. listopad 2021

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.

Otomar Krejča, český divadelní režisér, portrét, postkomunistické období demokracie

Otomar Krejča se narodil 23. listopadu 1921 v malé obci Skrýšov nedaleko Pelhřimova. Po maturitě odmítl dráhu úředníka v zemědělském družstvu a oddal se divadlu. V roce 1940 se dal do služeb herecké kočovné společnosti Rudolfa Nádhery. Později se dostal do souboru k Emilu Františku Burianovi a netrvalo dlouho a přešel k režiséru Jiřímu Frejkovi.

Do činohry Národního divadla vstoupil Otomar Krejča jako herec a později jako režisér ve druhé polovině 50. let. Společně s dramaturgem Karlem Krausem vnesli do tohoto souboru nový směr dramaturgie a zasloužili se o vznik inscenací podle kultovních her Josefa Topola nebo Františka Hrubína. Scénograf Josef Svoboda svým přístupem ke scénografii a řadou inovací a patentů zásadně ovlivnil podobu divadla své doby. Od 50. let minulého století v Národním divadle a nejen s režisérem Otomarem Krejčou formoval proslulou epochu českého divadla.

Čtěte také

V roce 1965 založil Otomar Krejča Divadlo za branou. Společně s dramaturgem Karlem Krausem ho koncipovali jako divadlo-dílnu umělců blízkého názoru. Divadlo za branou zahájilo svou činnost 23. 11. 1965 inscenací hry vlámského dramatika Michela de Ghelderodea Maškary z Ostende, uvedené společně s novinkou Josefa Topola Kočka na kolejích. Cílem Otomara Krejči bylo dělat umělecké divadlo.

Otomar Krejča tvořil hodně i v zahraničí. Celkem devět divadelních inscenací režíroval na belgických scénách. První z nich – ikonického Hamleta – uvedl dokonce na scéně národního divadla v Bruselu ve druhé polovině 60. let.

Srpnová neděle, zkouška, Josef Svoboda s Otomarem Krejčou

Divadlo za branou Otmara Krejči rozprášil režim už v roce 1972. Po revoluci se významný český režisér, uznávaný v té době i v zahraničí, nevzdal své touhy na zkoumání nadčasových existenciálních a etických problémů člověka a v roce 1990 otevřel v Paláci Adria Divadlo za branou II a později i III, jehož krátká éra trvala do roku 1994.

Seriálem provází teatroložka a profesorka pražské DAMU Zuzana Sílová, odbornice na scénografii Helena Albertová, belgická historička a teatroložka Sarah Flock a režisér Vít Vencl. Seriál připravila Veronika Štefanová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.