S knihami se to má podobně jako se zvířaty z čínského bestiáře, říká Alexej Sevruk

„Člověk nemusí přečíst všechno, co se mu náhodně připlete do cesty,“ říká Alexej Sevruk, původem z Ukrajiny, a vypráví o knihách, které jsou pro něj zásadní a ke kterým se po čase a rád vrací. Od dětské četby Astrid Lingrenové a Pohádek tisíce a jedné noci, přes Ernesta Hemingwaye či Paula Verlaina, až po knihy Charlese Bukowskiho, Jamese Joyce a Jorge Louise Borgese. Stranou pochopitelně nezůstala ani ukrajinská literatura (Oksana Zabužko či Valerian Pidmohylnyj), ani literatura česká (Karel Čapek). „Samotného by mě zajímalo, nakolik by takový seznam byl jiný, kdybych ho psal před rokem, před pěti nebo před deseti. Seznamy jsou nedokonalé a můžou se v čase měnit.“