S experimentální vědou se Komenský míjel, jeho přínosem byly pokusy o nově systematizované vědění, říká komeniolog Vladimír Urbánek

8. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimír Urbánek

Čtyři sta let uplyne 8. listopadu od slavné bitvy na Bílé hoře, 15. listopadu si pak připomeneme 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského, osobnosti úzce spjaté s bělohorskou dobou. Hostem Markéty Kaňkové byl proto ve Vizitce komeniolog a odborník na intelektuální dějiny raného novověku Vladimír Urbánek. V rozhovoru mluvil i o tom, proč někteří historii bitvu na Bílé hoře vnímají jen jako malou „bezvýznamnou šarvátku během třicetileté války.“

Když Vladimír Urbánek studoval historii, silně ho ovlivnili dva lidé – zjevením pro něj byla skripta o bělohorské době od vynikajícího historika kulturních dějin Josefa Války, stejně silně se ho ale dotklo bádání Stanislava Sousedíka, jenž zkoumal dobu pobělohorskou a průkopnicky objevoval méně známé filozofické osobnosti, například kapucína Valeriana Magni (1586 – 1661) nebo španělského filozofa a teologa Rodriga de Arriaga (1592 – 1667).

Jan Amos Komenský

Dnes doktor Urbánek patří nejen mezi české, ale i evropské špičkové odborníky na život a dobu Jana Amose Komenského. „Pokud jde o témata, která mě chytila a ovlivnila, na prvním místě bych zmínil objev z devadesátých let. Zjistil jsem, jaké bohatství v sobě skrývá osobní rukopisný archiv Komenského přítele Samuela Hartliba,“ zmínil ve Vizitce hned několikrát osobnost německo-anglického vědce, pedagoga a společenského reformátora. „Badatelé se tím zabývali už od čtyřicátých let dvacátého století, pro mě ale bylo pozoruhodné, že v rukopisech se dají objevit zajímavá témata spojená se širším kontextem pobělohorského exilu.“

Jan Amos Komenský odvádí moravské bratry do poslkého exilu

Druhým objevem pak bylo zjištění spojené s dobovými proroctvími, jež Komenský ve své době shromažďoval, komentoval, a dokonce i vydával. „Byl jsem překvapený, jak kreativním způsobem nakládal se záznamy vidění svého starého přítele Mikuláše Drabíka, který se stylizoval do role proroka. Ačkoliv ho mnozí považovali za podvodníka a Komenského před ním varovali, Jan Amos Drabíkova proroctví sbíral a třídil a na jeho obranu tvrdil, že ani starozákonní proroci nebyli pokaždé ctnostní.“ 

J. A. Konzervativní

Pokud jde o myšlenky a impulzy, které Jan Amos Komenský do kontextu 17. století přinesl, setkáváme se podle Vladimíra Urbánka s paradoxem: nahlížíme-li na Komenského z perspektivy vědecké revoluce, jeví se jako konzervativní figura. „S experimentální vědou se míjí, mechanistická přírodověda je pro něj cizí, odmítá heliocentrické učení, Descartesovu filozofii i Machiavelliho vidění státu, které považoval za ateistické,“ vypočítává. Přínosem Komenského bylo něco jiného, světu nabídl pokus o nově systematizované vědění na filozofickém a teologickém základě. „Ohromný ohlas měly také jeho učebnice, těmi se proslavil. Jeho Velká didaktika je nejsystematičtější didaktická teorie,“ dodává Urbánek.

Čtěte také

Ve Vizitce mluvil také o Komenského vnímání proroctví týkajících se věcí posledních. I Komenský se sice klonil k představě, že lidstvo se blíží ke svému konci, originální a zajímavý ale podle doktora Urbánka bylo jeho optimistické pojetí dějin lidského poznání a lidské přirozenosti. Člověk se měl svými silami podílet na obnově obrazu božího a měl s Bohem aktivně spolupracovat. V tomto směru je, jak Urbánek podotýká, třeba chápat všechny Komenského návrhy reforem i jeho projekt nápravy věcí lidských: vědění, náboženství a politiky.

24 hodin s Komenským. 15. listopadu bude možné přes youtubový kanál Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Comenius online sledovat celodenní čtení z textů J. A. Komenského, do kterého se zapojí lidé z celého světa. Připravuje se také on-line verze výstavy J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání, která byla v budově Akademie věd otevřená 8. září. V souladu s koronavirovými opatřeními ji však organizátoři museli na začátku října zase zavřít.

Spustit audio