Rybí šupiny a Had na sněhu. Výběr ze sbírek Bohuslava Reynka

Rybí šupiny II

Trochu rybích šupin schovaných na památku -  to jsou drobné lyrické příběhy a snové obrazy ze sbírky Bohuslava Reynka Rybí šupiny. Žádný z nich nezračí bílou bez černé, snění bez šílenství, život bez zániku a smrti. Svět je „rozlehlý rybník Belzebubův“ a člověk ochromený hrůzou a úzkostí se brání své zkáze. Básně v próze z Rybích šupin se připojují k expresionistickému proudu v české literatuře. Odráží se v nich světový zmatek po první válce, tvorba německých autorů, které Reynek překládal (například Georga Trakla) i autorovo duchovní zrání. Sbírka vyšla poprvé v roce 1922 s linoryty Josefa Čapka v Reynkově bibliofilské edici Sešity poezie. 

Had na sněhu I, II

Čtěte také

Josef Kroutvor: Petrkov, kometa a kufr. Tři krátké reflexe na téma Vánoc

„Ráj je zachmuřen a zachumelen, Eva prchá mezi křovinami; klikatá pěšinka jejích stop je stále rostoucím hadem na sněhu, který se jí zahryzuje do milostných pat, jež krvácejí... Had na sněhu je bez moci a bez pomoci. Had na sněhu je chiméra. Had na sněhu je Stín…“ Eva jest Žena“

Takto expresivně otevírá básník Bohuslav Reynek svou sbírku básní v próze Had na sněhu. Vybíráme z ní texty, které volně spojuje chladný zimní čas. Ať už jsou to obrazy z dětství, meditace nad lidským údělem či příběhy proroků.

Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek byl hluboce věřícím křesťanem. To je určující i pro celé jeho dílo. Byl trojjedinou tvůrčí osobností – básníkem, překladatelem a grafikem. Většinu života prožil v ústraní na statku v Petrkově, který se stal (napříč generacemi) poutním místem obdobně smýšlejících lidí. Bohuslav Reynek překládal z němčiny a francouzštiny. Po svatbě s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud pravidelně část roku pobývali v Grenoblu. Mezi jeho blízké přátele patřili spisovatelé Max Jacob, Jean Giono nebo Jean Lebrau. Reynek řadu let spolupracoval se staroříšským nakladatelem Josefem Florianem. Pomáhal ale například edičně formovat i bibliofilskou edici Atlantis Jana V. Pojera.