Různočtení Mendela aneb Boží šňůra všeho? 200. výročí narození „otce genetiky“ Johanna Gregora Mendela
Do historie se zapsal jako „otec genetiky“, ale byl také botanikem, včelařem, meteorologem, matematikem, knězem a opatem. Johann Gregor Mendel, osobnost, jejíž význam v odborných kruzích přesáhl zásluhy a věhlas Charlese Darwina, se narodil před 200 lety a dodnes inspiruje vědce, historiky i umělce. Na Vltavě mu věnujeme Večer na téma. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V pořadu Aleny Blažejovské se na různočtení Mendela podílí za Moravské zemské muzeum Jiří Sekerák, vedoucí Mendeliana, a Pavlína Pončíková, která nás provede po Mendelově stezce Brnem. Za Masarykovu univerzitu hovoří Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea. Na Mendela pohlédneme i očima včelaře Vladimíra Ptáčka, biologa a kněze Marka Orka Váchy a Miloše Štědroně, autora komorní opery Mendel – Magnum mysterium.
Z Mendelových kázání čte: Michal Bumbálek
Na pořadu spolupracovala: Eva Schulzová
Kým byl Johann Gregor Mendel?
Čtěte také
Pavlína Pončíková připomíná Mendelův životopis, dává prostor různým náhledům na jeho osud, charakter i na význam jeho epochálního objevu. Jiří Sekerák, autor knihy Mendel v černé skříňce, navrhuje docenit Mendela z pohledu informatiky. Kněz a biolog Marek Orko Vácha se s Mendelem v mnohém ztotožňuje a připomíná, že „blesky životních neúspěchů ozařují cestu“. Platilo to také pro Mendela, jehož životní i profesní dráha byla klikatá a plná zkoušek. O tom ostatně vypovídá i expozice v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity, které se nachází v areálu starobrněnského Augustiniánského opatství, kde Mendel působil. Provede nás jím jeho ředitelka Blanka Křížová, která nás v závěru pořadu přivítá i v Mendelově cele – pokoji, z jehož okna Mendel viděl na svou pěstitelskou zahradu i skleník. Spolu s Vladimírem Ptáčkem se vypravíme také k Mendelovu včelínu.
Kým vlastně byl Mendel? Tak se ptá i komorní opera Miloše Štědroně Mendel – Magnum mysterium, zkomponovaná pro soubor Opera diversa. Cítil se jako botanik? Včelař? Meteorolog (jako první popsal trombu)? Matematik? Kněz a opat? Byl tím vším, ačkoliv do historie se zapsal jako „otec genetiky“. A dodnes inspiruje nejen vědce a historiky, ale i umělce. Za všechny jmenujme Jaromíra Garguláka, jehož monument Hrachovina vzešel vítězně z architektonické soutěže na novou sochu pro Mendelovo náměstí.
Nejposlouchanější
-
Jana Synková – Jan Schmid: Karel Hynek Mácha. Hvězdně obsazená hra z básníkova života
-
Jiří Hájíček, Zuzana Říhová, Karel Poláček a další. Venkovské povídky českých spisovatelů
-
Vladimir Nabokov: Lolita. Za hranou lásky
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
