Ruské disonance. Šostakovičovo dilema mezi tvorbou a loajalitou k vlasti s odrazem v umění současných ruských emigrantů
Sovětská moc o jeho modernistické hudbě napsala, že zní jako rachot, skřípot nebo vrzání. Od té doby život a tvorbu ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče definuje ambivalentní vztah s režimem – jak komponovat v souladu se socialistickým realismem a zároveň si zachovat páteř? Šostakovičovo dilema zůstává aktuální i padesát let po jeho smrti.
Dokument Ruské disonance porovnává Šostakovičům příběh se současnými ruskými umělci, kteří se rozhodli opustit svou zemi, aby mohli svobodně tvořit.
Šostakovičovy složité životní peripetie klade autor dokumentu Jakub Horáček paralelně s příběhy ruských emigrantů a emigrantek v Praze. Ve své dílně vypráví keramička Nonna Lorenz, jak se ruský původ propsal do její tvorby. Svěřuje se s pocity viny, které cítila po ruské invazi na Ukrajinu, a vysvětluje, proč pro ni bylo důležité odříznout pupeční šňůru od své rodné země.
Příběh Nony doplňuje zkušenost manželů Ingy a Romana Zotov-Mikshinových. Taneční a herecký pár autor dokumentu zastihl na zkoušce inscenace Konec člověka, ve které společně vystupují. V představení reflektují hodnotu lidského života v Sovětském svazu, ale i současném Rusku.
O dilematu, kterému čelil Šostakovič, v dokumentu diskutují studentky pražské konzervatoře se svou pedagožkou Evou Hazdrovou-Kopeckou. Zamýšlejí se nad tím, kde začíná a končí odpovědnost umělců podrývat nesvobodný režim v zemích, ze kterých pocházejí. Na dvojznačnost skladatelovy hudby upozorňuje muzikolog Jan Špaček, který působí na Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
