Rumunský surrealismus, Svědectví a „duch“ židovské kuchyně

V rubrice Svět v pohybu pročítá Eliška Závodná kulturní rubriky rakouských novin a zjišťuje, nakolik se zmiňují o stém výročí od úmrtí Egona Schieleho. V německojazyčných zemích zůstane i Olga Stehlíková. V MeziŘádcích hovoří s Jonášem Hájkem a Janem Škrobem o Drážďanské ceně lyriky.

Nová kulturní sezóna začala v Pařížské opeře klasickou operou Richarda Wagnera Trista a Izolda v dost neklasickém ztvárnění. A již klasicky patří přelom října a listopadu v Paříži nezávislé hudební scéně – osmý ročník tady předvedl hudební festival Pitchfork. Jak na obě bezesporu důležité kulturní události podzimní Paříže reagovala francouzská média? Víc ve Francii zjišťovala Marie Sýkorová.

Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí

V cyklu Elišky Závodné se opět vypravíme do časů první republiky. Tentokrát připomeneme některé téměř zapomenuté novinářky těch dob. A také básníka a publicistu, který se v rubrikách pro ženy proslavil jako „dopisovatelka z Paříže“.  Libor Vacek připojí pár úryvků z fejetonu Karla Čapka.

Výběr z deníků Marie Červinkové-Riegrové, české vlastenky, spisovatelky a libretistky připravili a komentují ředitel Masarykova ústavu Luboš Velek a Milan Vojáček z Národního archivu. Předposlední pokračování je nazváno Vážení čeští politici.

Surrealismus v rumunské literatuře

23. listopadu uplynulo 95 let od úmrtí Dimitrie Dim. Ionescu-Buzaua, který psal pod literárním pseudonymem Urmuz. Jeho dílem se později silně inspirovala francouzská surrealistická skupina André Bretona. Za předchůdce surrealismu ho považoval i Eugene Ionesco. Jeho dílo spolu s inspirací francouzskou literární avantgardou bylo silnou inspirací pro první a druhou vlnu rumunského surrealismu. S Urmuzovým dílem se může český čtenář seznámit díky svazku Pagini Bizare, který vyšel v roce 1994 v překladu Petra Turka a Ludvíka Kundery. Především druhá generace rumunských surrealistů v čele s Gellu Naumem, Gherasimem Lucou a Virgilem Teodorescem však zůstala na okraji zájmu domácích překladatelů a nakladatelů. O díle a osudech Urmuze a jeho následovníků hovořil Petr Šmíd s naší přední odbornicí na rumunské literární avantgardy – romanistkou a překladatelkou doktrokrou Libuší Valentovou. Ukázky byly vybrány z překladu Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Michala Novotného, Petra Turka a Ludvíka Kundery.

Svědectví o Svědectví

V centru Paříže, v rue de la Croix des Petits Champs v čísle 30 se píše kus české a československé historie. V 60. letech se tam přemístila redakce slavného exilového časopisu Svědectví, jehož zakladatelem byl Pavel Tigrid. Vydávání čtvrtletníku pomáhala stabilní redakce i spolupracovníci, dopisovatelé a v neposlední řadě i lidé, kteří se starali o běžný provoz. Mezi ně patřila Milena Braud /brod/, překladatelka, tlumočnice a a dlouholetá účetní redakce. Marie Sýkorová se s ní setkala nedaleko Bordeaux, kam se z Paříže přestěhovala blíž ke své rodině.

Není radostného bytí bez jídla a pití

O židovské kuchyni, rituálních předpisech, ale také o hledání židovské identity hovoří autorka pořadu Tamara Salcmanová s Danielem Soukupem z Centra judaistických studií Kurta a Uršuly Schubertových Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.