Rozverná Nituška

3. červenec 2004

Mam'zelle Nitouche, francouzská opereta Florimonda Hervého, Henryho Meilhaca a Alberta Millauda, jejíž melodie si v minulém století před vpádem popu pobrukovaly naše maminky, babičky a prababičky (pokud v ní dokonce samy nehrály na ochotnických jevištích), v Čechách a na Moravě doslova zdomácněla.

Žádný jiný operetní titul se tu nehrál tak často a v takovém počtu uvedení. A to i přesto, že česká kritika Nitušce nepřála ani při jejím prvním uvedení na scéně Národního divadla deset let před koncem století devatenáctého, ani později. Diváci byli zcela jiného názoru, takže v období od roku 1863 do roku 1901 byla nejúspěšnějším titulem Zlaté kapličky.

Už pro tento fenomén stojí za to jít se podívat na její nové uvedení do pražského Divadla ABC, kde ji režisérka Jana Kališová nastudovala v překladu a slavné modernizující úpravě Oldřicha Nového směrem k hudební veselohře, kterou ještě sama poněkud přizpůsobila současnému divadelnímu cítění (aniž by ji nějak parodizovala, ironizovala či jinak "posouvala"). Což je dobře, Lucie Pernetová, hrající Denisu, rozhodně není správná operetní subreta barevného a sytého hlasu, spíš jiskrné a trochu rozverné děvče plné života, kterému - už jako Nitušce - temperament nedovolí nechat se sešněrovat poklidným řádem kláštera. Umí zpívat s chutí a přesvědčí, proč písničky z této operety zpívaly české švadlenky i slečny z lepších rodin.

Lucie Pernetová a Jaromír Meduna, protagonisté Mam'zelle Nitouche v Divadle ABC

Jaromír Meduna také nemá Nového šarm či lstivost jeho Celestina. Medunův Florimond-Celestin nemá ani excentričnost a nespoutanost samotného skladatele Hervého, který se pod vlastním jménem Florimond Ronger živil jako chrámový varhaník a jako Hervé komponoval komediální kousky pro divadlo Folies Nouvelles - dokud to neprasklo. Hervé se poté stal dirigentem v prestižním divadle Odeon. To by se ovšem Medunově Celestinovi stát nemohlo, ten je na takovou kariéru příliš velký dobrák. Sice milující ženy a divadlo, ale poněkud těžkopádný a stále trošku vyděšený, a tím i komický.

autor: Vítězslava Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?