Rozhovor s violoncellistou Janem Voglerem

28. červen 2012

Mottem letošních mezinárodních Hudebních slavností v Drážďanech byla střední Evropa. Jaké vnímá spolupráci i konkurenci v tomto prostoru slavný německý violoncellista a intendant slavností Jan Vogler, na to se jej pro Mozaiku zeptala Zita Senková.

Pětatřicáté hudební slavnosti ve Florencii na Labi mají za sebou nejenom úspěšnou uměleckou, ale také rekordní ekonomickou bilanci a o 70 tisíc eur větší zisk než loni. Intendanta festivalu a cellistu Jana Voglera ale nejvíce těší oživení nejstaršího hudebního festivalu na východě Německa a živý dialog s publikem, které mohlo vybírat z dostupných vstupenek v cenové relaci od 7 do 175 eur. Zájem o díla skladatelů z prostoru od Dunaje po Vltavu, kterým byl festivalový program věnován, předčil očekávání Voglera.

„Vřelý vztah k hudbě středoevropského prostoru, mezi Vídní, Budapeští a Prahou jsem získal díky violoncellu, už jako velmi mladého hráče mně silně oslovil Beethoven a jeho sonáty, jejich jasná, čitelná řeč, poselství a emoce. Díky Beethovenovi jsem se dostal k Brahmsovi i Dvořákovi a objevil celý region, který je skutečným srdcem světové hudby. Je to fascinující spojení lesku a vkusu aristokracie a vitality lidové hudby, které inspirovalo skladatele od Haydna po Bartoka. Právě z tohoto manželství pochází neuvěřitelná síla a kreativita. Horší je to ale s vitalitou současných vztahů mezi Českem a Německem, což se pokouší oživit také saský hudební festival, na kterém nechyběli umělci z Čech. Já osobně si nenechám ujít příležitost vystoupit u vás, ať už je to v Praze, kde jsem hrál už několikrát nebo naposledy v Ostravě,“ říká Jan Vogler, podle kterého je klíčem k plným koncertním síním mladá generace.

„Tajemství, jak přilákat na koncerty mladé publikum, tkví v mladých hráčích, kteří silně působí na vrstevníky. Jejich svěžest, spontánnost také boří předsudky, odstraňuje strach z klasické hudby, byť bývá povrchní a neopodstatněný. Druhým klíčem jsou proslulí hudebníci s hvězdou kariérou typu Bartolli či Barenboim. Stejně atraktivními jsou ale pro publikum také mladí umělci na začátku kariéry, kteří okouzlí energií, neotřelými nápady, třeba hrou z ipadu. Zralost a zkušenost plus mládí, to je můj koncept nejenom pro úspěšný festival, ale i pro zájem publika.“

To německé má z čeho vybírat, ostatně tamní hudební trh patří k největším, ale i nejtvrdším na světě, což Jan Vogler považuje za velký přínos.„Každý chce hrát v Německu, kde působí přes 160 orchestrů, čtvrtina všech profesionálních těles na světě. Máme hudební centra jako Mnichov, Hamburg, Berlín, Drážďany, Stuttgart, Kolín. Jsou magnetem nejenom pro domácí hudebníky, ale také pro hráče z východní Evropy, Ameriky, Evropy, Skandinávie, samozřejmě také z Česka, všichni zde chtějí pracovat, konkurence je obrovská, a to je dobře. Také naši němečtí studenti musí extrémně tvrdě pracovat, aby obstáli ve světové konkurenci a prosadili se ve vlasti. Hudební trh v Německu patří k největším na světě a je proto přirozené, že se svět setkává právě u nás.“

autor: zis
Spustit audio