Rozhlasoví symfonici uvedli premiéru Houslového koncertu Toshia Hosokawy i Zemlinského Lyrickou symfonii s Adamem Plachetkou
Opravdu velkolepé završení nestandardní koncertní sezony připravil na pondělí 14. června Symfonický orchestr Českého rozhlasu a jeho šéfdirigent Alexander Liebreich. Ve Dvořákově síni Rudolfina uvedl suitu z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, v české premiéře Houslový koncert Toshia Hosokawy se sólistkou Veronikou Eberle a do třetice pak Zemlinského Lyrickou symfonii s Johannou Winkel a Adamem Plachetkou. Poslouchejte on-line po dobu jednoho roku po odvysílání.
PROGRAM:
Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, suita z opery
Toshio Hosokawa: Koncert pro housle a orchestr (česká premiéra)
Alexander Zemlinsky: Lyrická symfonie, skladba o sedmi zpěvech na texty básní Rabindranátha Thákura
Alexander Liebreich – dirigent
Veronika Eberle – housle
Johanna Winkel – soprán
Adam Plachetka – basbaryton
Poetická i pohádková, to je Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka. Veselá, melancholická, existenciálně posmutnělá je pak Janáčkova hudba k opeře, která se od prosté bajky povznesla k apoteóze života. Suity, které z její hudby vznikly, podtrhují až impresionisticky opojný, barvitý i vznešený symfonismus. Takovou je i suita Václava Talicha, která večer rozhlasových symfoniků uvedla.
Čtěte také
Toshio Hosokawa patří mezi asijskými umělci k těm, kteří se školili v západní Evropě a získané kulturní a kompoziční zázemí plně využívají, nicméně zároveň se nebrání ani inspiracím nacházeným v tradicích hudby svých zemí. Jeho tvorbu dnes uvádějí prvotřídní orchestry jako Vídeňští či Berlínští filharmonikové. Ostatně i houslový koncert, který jsme slyšeli v české premiéře, si u skladatele společně objednalo šest subjektů – vedle SOČRu festival v Grafeneggu, orchestry v Hongkongu, Tokiu, Hirošimě a s nimi také Hamburská státní filharmonie, jež dílo přednesla v dubnu t. r. ve světové premiéře. Stejně jako v Praze byla i tam byla sólistkou vynikající Veronika Eberle.
V roce 1924 měla svou premiéru Lyrická symfonie, patrně nejznámější a nehranější skladba Alexandra Zemlinského, někdejšího šéfdirigenta Nového německého divadla. V souladu s dobovým obdivem k Orientu sáhl po verších Rabindranátha Thákura. Vedle této inspirace je Lyrická symfonie také obrazem nenaplněné milostné touhy, reflexí Zemlinského nešťastné lásky k Almě Mahlerové, kterou poznal jako studentku kompozice. A do třetice je třeba připomenout nespornou hudební inspiraci v Mahlerově Písni o zemi.
Zemlinského sedm písní pro baryton, soprán a orchestr, propojených do jednoho celku, přednesli se SOČRem a jeho šéfdirigentem německá sopranistka Johanna Winkel, která si svou vynikající pověst vybudovala nejprve v oblasti interpretace staré hudby a postupem času rozšířila repertoár i na díla romantická a moderní, a vyhledávaný basbarytonista Adam Plachetka, od roku 2010 stálý člen ansámblu Vídeňské státní opery, jehož se SOČRem pojí intenzivní spolupráce nejen ve sférách klasiky, ale i hudby muzikálové.
Související
-
Petr Popelka novým šéfdirigentem SOČRu
Novým šéfdirigentem a uměleckým ředitelem SOČRu byl od sezony 2022/23 jmenován Petr Popelka. Pozici hlavního hostujícího dirigenta orchestr nabídl Robertu Jindrovi.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
