Rozhlasová témata jako inspirace pro Hollywood? Není to nemožné

Český rozhlas
Český rozhlas

Je Český rozhlas moderní médium veřejné služby, které přináší inovace a vychází vstříc svým posluchačům? Známe výsledky hodnotící zprávy nezávislého mezinárodního týmu.

Mezinárodní tým složený ze zástupců Evropské vysílací unie (EBU) a médií veřejné služby z Německa, Rakouska či Švédska vyzdvihl ve svém hodnocení především politickou a finanční nezávislost Českého rozhlasu.

„V hodnotící zprávě se detailně popisují všechny stanice a další platformy působícící pod Centrem zpravodajství. Hodnotitelé si všímají, jak vnitřní editoriální procesy zabraňují vnějšímu ovlivňování toho, co Český rozhlas vysílá,“ přibližuje v ArtCafé manažerka strategického rozvoje Martina Poliaková výsledky hloubkové analýzy, která v ČRo probíhala v minulém roce. Přehledně zpracované hodnocení je ode dneška přístupné v plné verzi také veřejnosti.

Ví levá ruka, co dělá pravá?

Naopak slabá místa vidí hodnotitelé v nedostatečném provázání všech složek rozhlasu, které spolu zatím málo spolupracují. „My jsme na to okamžitě reagovali vytvořením Strategického výboru osmi kolegů, kteří kolem sebe soustřeďují více než stovku zaměstnanců. Společně se snažíme fungování rozhlasu zlepšit,“ míní Poliaková.

Zlepšení fungování rozhlasu není jen úkol pro top management. Využíváme také znalostí zaměstnanců, kteří nejsou ve vrcholovém vedení.
Martina Poliaková

„Zpráva je výjimečná v tom, že nám nabízí srovnání Českého rozhlasu s dalšími médii veřejné služby sdruženými v Evropské vysílací unii. Nečekejme ale jen informace o tom, jak je Český rozhlas dobrý. V dokumentu se také dočteme, co můžeme zlepšit,“ vysvětluje Martina Poliaková, proč se veřejnoprávní rozhlas rozhodl podstoupit vnitřní analýzu, ačkoliv je průběžně sledován a hodnocen mimo jiné mediálními radami.

Audio přináší nápady, které film ještě neobjevil

„Z hodnotící zprávy vyplývá, že vysíláme obsah pro poměrně vzdělanou skupinu obyvatel. Pro lidi, kteří se zajímají o informace a aktivně je vyhledávají. Už jen poslech audioobsahu je podle mě náročnější, než proklikat sociální sítě. Když se dívám do zahraničí, vidím, že bychom měli být přístupnější pro takové skupiny posluchačů, jako jsou děti, mladí lidé do 18 let nebo aktivní senioři,“ zdůrazňuje v ArtCafé šéfproducentka a zakladatelka Kreativního HUBu Českého rozhlasu Edita Kudláčová.

Zhasni! je audio projekt o sexu a intimitě mladých lidí

„Když se podíváme do zahraničí vidíme, jak každý chválí různé (i komerční) podcasty. To proto, že podcasty dokáží přinášet témata a formáty, které film ještě neobjevil. Podle některých podcastů dokonce zpětně vznikly hollywoodské filmy a seriály. Audio je jednodušší na výrobu a díky tomu podle mě i kreativnější. Myslím si, že by to mohla být pěkná ambice pro Český rozhlas,“ dodává Kudláčová.

Kreativní HUB vznikl před třemi lety se záměrem občerstvit práci v rozhlase a věnovat se otázkám, na které jinak není čas. Z tohoto oddělení vzešel mimo jiné první původní podcast Českého rozhlasu Zhasni nebo Novinářskou cenou vyznamenaný projekt Návrat 68.

Součástí Projektu ’68 byla také virtuální realita

Chce být Český rozhlas i na cizích vzdělávacích serverech?

„V celé Evropě se do online prostředí kam patří mimo jiné mobilní aplikace, chytré televize a obecně internet  vkládají velké naděje. Je to místo, kde můžeme oslovovat nové posluchače. Zní to sice možná trochu děsivě, ale už se nebavíme ani tolik o rádiu, jako o audiu,“ prorokuje v ArtCafé Jiří Malina, ředitel Nových médií Českého rozhlasu.

Dva, tři roky a přes online prostředí nás bude poslouchat stejná masa lidí jako v živém vysílání, možná i větší.
Jiří Malina

Český rozhlas dostal od švédského veřejnoprávního vysílatele doporučení, ať více spolupracuje s byznysem a platformami třetích stran.

Návrat 68

„Třetí strany, jako třeba Spotify, iTunes nebo aplikace Youradio Talk, jsou pro rozhlas dlouhodobé téma. Dokáží totiž oslovovat posluchače, kteří nás zrovna teď neposlouchají. Zároveň si třetí strany mohou dělat, co chtějí. Chceme s nimi spolupracovat, ale nechceme přes ně šířit všechen obsah a chceme podmínky, které budou pro všechny třetí strany rovné,“ přibližuje Malina.

„Zatímco třeba Spotify u nás nevnímáme jako velkého hráče, jiné třetí strany mohou být i přímí konkurenti. Tahle diskuse o budoucí strategii nás v rozhlase teprve čeká. I v zahraničí je situace trochu schizofrenní. Myslím, že každý mediální dům by měl mít vlastní ekosystém a další volný obsah určený třetím stranám může upravovat podle situace na trhu,“ shrnuje Jiří Malina.

mujROZHLAS, ale čí práva? Rozhodne stroj

Největší technologickou inovací by měl být připravovaný nejrozsáhlejší zvukový portál v Česku nazvaný mujROZHLAS. „Bude to je pro Český rozhlas obrovský skok,“ říká projektový manažer z Centra zpravodajství Jiří Špaček.

Všechno co vysíláme, bude automaticky a ihned online k dispozici.
Jiří Špaček

Vzápětí ale dodává: „Bude tam to, co nám umožní publikovat autorská práva. Je pravda, že hudba a různé dramatizace jsou pro nás velký problém. MujROZHLAS nabídne streamování živého vysílání všech stanic, ale nebude možné si rozhlasovou hru pustit za měsíc, dva, pokud na ni nebudeme mít práva. Výjimkou budou díla, která vzniknou přímo pro mujROZHLAS, jako třeba podcasty.“

Najdeme na portálu mujROZHLAS třeba celý záznam ArtCafé? „V rámci portálu stavíme systémy, které mají poznat, zda se jedná o mluvené slovo nebo hudbu a zda k tomu máme autorská práva. A podle toho se to pak z vysílání vystřihne, aniž by musel zasáhnout člověk. Takhle to zní, jako bychom mávli kouzelným proutkem, a bylo. Ale my jím máváme už rok a půl a stále zbývá dost práce,“ přiznává Špaček.

Vizualizace mobilní aplikace mujROZHLAS.cz

„Předpokládám, že v testovací části bude víc chyb, pokud správně nerozpoznáme dílo vázané autorskými právy. Z počátku to budou kontrolovat lidé. Postupně budeme systém dolaďovat, až nikdo nepozná, zda vystřižení udělal stroj nebo člověk,“ dodává Špaček. Podle Jiřího Maliny bude mujROZHLAS spuštěný letos v prosinci.

Rozhlas je mrtev, ať žije audio?

„K inovacím patří ještě jedna věc: Český rozhlas by se neměl bát riskovat. Pro mě je zásadní, že se rozhlas nebojí jít do tak velkého projektu, jako je mujROZHLAS,“ zdůrazňuje Jiří Malina a Jiří Špaček doplňuje: „My bychom mohli být první, kdo nabízí takto navržený audioportál, který má mimo jiné přepisovat audio do textu. Veřejnoprávní mujROZHLAS by tak mohl být světově unikátní.“

A jaké inovace už dnes nabízí Vltava a za co ji mezinárodní hodnotitelé chválí? Poslechněte si celý záznam ArtCafé. Hudbu připravil Zdeněk Přidal, který se zaměřil na blížící se jazzovou událost roku pražské vystoupení Johna Zorna s projektem Bagatelles Marathon:

Spustit audio

Související