Ropa

7. říjen 2005

Kdyby před dvěma sty lety českému či moravskému rolníkovi na poli najednou v množství větším než malém vytryskla mazlavá černá hmota dnes zvaná ropa, asi by ho to naštvalo. Úroda zničená kvůli bezcennému hnusu. Pokud by ještě navíc proud té zkázy doprovázel oheň, bylo by jasno. Jde o trest samého pekla.

Kdyby se to stalo před třiceti lety, přijel by na místo velvyslanec SSSR, soudruh ministr paliv a energetiky a několik set tanků s rudými hvězdami. To už se totiž vědělo, že ropa je zdroj, a když se ví, že zdroje tu jsou, je konec legrace.

Přitom ropa je velmi zvláštní materiál. Vědci se dovedou přít o její původ, zda je organického nebo neorganického původu. Přou se o její budoucnost, totiž jestli nám vydrží velmi dlouho a aspoň ještě generace našich dětí už to nějak doklepe, nebo se blíží konec světových zásob. I názvů má ropa mnoho, anglicky se jí říká někdy petroleum, což pochází z latinských slov "petra" - skála a oleum - olej. Český lid jí říká nafta, což - jak lidem neznalým perštiny ozřejmí slovník - pochází z "nafátá" - "proudit". Možná lidé z Persie a okolí tento název jednou prosadí, protože ropa proudí od nich do celého světa a odtud pak zase druhým směrem proudí peníze. Také proto se té věci říká černé zlato, to ovšem metafora přebila fakta, protože ropa bývá hnědá nebo nazelenalá.

Kouzlo věci je v tom, že zdrojem se nic nestává samo o sobě, zdroj vytvoří lidé tím, že začnou něco potřebovat. Je možná jakousi pomstou Alláhovou, že Západ se stal pro svou světskou vynalézavost rukojmím všelijakých podezřelých tmářských zemí. Kdyby Nikolaus Otto a Rudolf Diesel nevynalezli v poslední třetině 19. století své spalovací motory, mohli by si šejkové sedět na svých ropných polích a dodávat ropu v lahvičkách tak maximálně do obchodů s petrolejkami a my bychom jim občas z útrpnosti posílali nějakou tu almužnu. Jenomže je to naopak.

Ale třeba se to změní, napadá nás kolem každé ropné krize. Možná se zdrojem jednou stane něco jiného. Zatím nevíme co, protože to nebyl žádný pořádný objev. Pak budeme svědky zajímavých jevů.Co když se ukáže, že novou pohonnou hmotu můžeme vyrábět z plastické hmoty na skládkách nebo třeba z toho radioaktivního odpadu dosud vyváženého kamsi do Třetího světa? Povstanou nové velmoci, možná dost podivné. Nedávno také probleskla medii zpráva, že jistý vynálezce vynalezl motor schopný jezdit na dost bizarní látky, například na mrtvé kočky. Jisté už je, že jezdit se dá i na použitý fritovací olej. Raději dál nedomýšlet. Jsem pro pokrok a nové zdroje. Ale v zájmu koček a naší štíhlé linie doufám, že další vývoj půjde jiným směrem. Nechme se překvapit. Raději příjemně.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio