Rok 1990: Pomlčková válka. Československá, Česko-slovenská nebo Česká a Slovenská federativní republika?

26. říjen 2018

Počátkem roku 1990 předložil prezident Václav Havel parlamentu návrh na vypuštění přídavného jména „socialistická“ z názvu země. Otázka pojmenování federace vzedmula vlnu emocí ztěžujících hledání kompromisu.

Výsledkem jednání bylo řešení v podobě názvu Československá federativní republika, který měl ve slovenštině podobu Česko-slovenská federatívna republika. Tento název však nepřežil ani měsíc.

Návrh na změnu názvu státu prezident Havel předem nekonzultoval s nikým mimo okruh svých spolupracovníků. Podle historika Jiřího Suka se hlava státu obávala, že stále převážně komunistický parlament může mít s vypuštěním adjektiva „socialistická“ problém. Havel chtěl proto využít momentu překvapení a poslancům kromě přejmenování státu navrhnout i nový státní znak a vypuštění přívlastku „lidová“ z názvu armády.

Návrh, který se vymkl z rukou

Václav Havel a Olga Havlová v roce 1995

V této souvislosti Suk ve své knize Labyrintem revoluce cituje tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta, podle něhož Havel předpokládal, že představením znaku odvede pozornost poslanců: „Vlítnu tam, rozvinu ten znak, a než se všichni vzpamatují, bude schválen i název státu bez slova socialistická...“

Havlův plán však narazil na nesouhlas předsednictva Federálního shromáždění, které prezidentovi sdělilo, že návrhy v předložené podobě nelze na stávající schůzi schválit. Suk ve své knize poukazuje i na další možnou příčinu Havlova neúspěchu, kterou byla animozita „osmašedesátníků“ v čele parlamentu vůči disidentovi Havlovi.

Návrh byl odložen a jeho další osud se vymkl Havlovi z rukou. V diskusi mezi českou a slovenskou politickou reprezentací o novém názvu státu převládaly emoce. Padaly návrhy jako Federace České a Slovenské republiky, Československá federativní republika či Republika česko-slovenská. Právě pomlčka mezi názvy obou částí federace dala celému sporu název pomlčková válka (podle jazykovědců šlo nicméně o spojovník).

Politika vs. gramatika

Samostatnost v druhém pololetí. Archivní návrat do roku 1993

Oslava 75. výročí vzniku Československa v Praze - slavnostní akt u sochy sv. Václava na Václavském náměstí 28. října 1993

Československo se poklidně rozdělilo, přesto v druhé polovině roku 1993 zbývala k dořešení ještě dlouhá řada témat. Špinavé peníze, postavení médií, bezpečnostní zakotvení státu i všudypřítomné stíny komunistické minulosti.

Pro část Slováků představovala pomlčka, v ideálním případě následovaná přívlastkem slovenská psaným s velkým písmenem na začátku, symbol zrovnoprávnění jejich národa v rámci federace. To naráželo na odpor části české politické reprezentace, u níž taková podoba vyvolávala nepříjemné asociace s pojmenováním státu z doby takzvané druhé republiky (říjen 1938 – březen 1939).

Po řadě dohadů schválili poslanci federálního parlamentu 29. března 1990 název Československá federativní republika, jehož slovenská verze zněla Česko-slovenská federatívna republika. Toto pracně dohodnuté šalamounské řešení však situaci neuklidnilo.

Nespokojena byla zejména slovenská strana, a tak poslanci zasedli 20. dubna znovu. Napodruhé byl výsledkem hlasování název Česká a Slovenská federativní republika. Název sice odporoval pravidlům pravopisu, ve stávající situaci ale musela gramatika ustoupit politice.

Do okamžiků „pomlčkové války“ nás zavede dokudrama Elišky Kováříkové, ve kterém účinkují Michal Przebinda a Lenka Loubalová Peřinová. Režie Pavel Krejčí, dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlasu Hradec Králové.

O vztazích Čechů a Slováků a o identifikaci obyvatel s jejich novými státy pak hovoří politoložka Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.