Rok 1939: Básník do české půdy. Přenesení ostatků Karla Hynka Máchy jako manifestace proti nacismu

1. říjen 2020

Ještě neuplynuly ani dva měsíce od okupace Čech a Moravy nacistickou armádou a vyhlášení protektorátu – a Praha žila událostí, která výrazně oslavovala českou národní myšlenku: do hrobu byly ukládány ostatky básníka Karla Hynka Máchy. Psal se 6. a 7. květen 1939.

Nepřímo u toho mohli být lidé z celé země, protože rozhlas tehdy vysílal pohřeb přímým přenosem, trvajícím dvě hodiny. Způsobem, který dodnes bere dech, pohřeb komentovali Josef Cincibus, Miloslav Disman a Franta Kocourek.

Manifestace proti nacismu

Máchovy ostatky byly 1. října 1938, ihned po odtržení Sudet, vyzdviženy z litoměřického hřbitova (město bylo připojeno k nacistickému Německu). Jejich převezení do Prahy se stalo slavnostní událostí. Následně byly prozkoumány antropologem Jiřím Malým a poté byla rakev vystavena v Pantheonu Národního muzea.

Dokudrama Veroniky Dvorské nás zavede do okamžiků, kdy má antropolog Jiří Malý potvrdit, že tělo přivezené do Prahy je skutečně Máchovo. V režii Martiny Schlegelové účinkují Pavel Oubram, Jiří Untermüller a Kamila Janovičová.

Velkolepého pohřbu na pražském vyšehradském hřbitově, který se stal manifestací proti nacismu, se účastnil desetitisícový dav a nad Máchovým hrobem promluvili například generál Rudolf Medek nebo básník Josef Hora.

Mácha je považován za nejvýznamnějšího představitele českého romantismu. Narodil se 16. listopadu 1810. Syn mlynářského pomocníka se začal poezii věnovat na gymnáziu, první báseň uveřejnil v 21 letech. Miloval přírodu, byl neúnavným cestovatelem a hrál divadlo.

Nepochopený Máj

V roce 1836 ukončil studia práv a získal místo advokátského praktikanta v Litoměřicích. Krátce předtím vydal svou vrcholnou báseň Máj – lyricko-epické dílo, které ovšem jeho současníci nepochopili. Mácha byl plně doceněn až Nerudovou a Hálkovou generací dvacet let po smrti.

Logo

Kromě poezie napsal také prózy Márinka a Cikáni, nebo svůj deník. Před chystanou svatbou s Lori Šomkovou básník prochladl při hašení požáru a na následky nemoci 6. listopadu 1836 zemřel. Bylo mu necelých 26 let.

Nad Máchovým druhým pohřbem, coby jednou z nejvýznamnějších protiokupačních demonstrací z počátku protektorátu, se v rozhovoru s Pavlem Hlavatým zamyslí historik Petr Hlaváček.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.