Rodinná rezidence a ateliér architekta Andrého Studera. Dynamické formy se ostře zařezávají do mírného svahu vesnice Gockhausen

9. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rezidence a ateliér švýcarského architekta Andrého Studera, Gockhausen, Švýcarsko

Dům Andrého Studera se mi konečně podařilo navštívit loni v únoru. Jen tak na slepo jsem zamířil do vesnice Gockhausen ve Švýcarsku a bez toho, aniž bych si byl vědom přesné adresy, se přede mnou během několika málo minut dům zjevil. Zazvonil jsem na zvonek a dostalo se mi vstřícného přijetí. Otevřela mi paní Studerová, která dodnes v domě žije a ponechává dílo svého manžela v původním stavu. Ten zde v klidu svého domova zemřel již v roce 2007. Do té doby však stihl mnohé.

Narodil se v roce 1926 ve francouzském Versailles. Ve čtyřicátých letech studoval architekturu na curyšské univerzitě ETH, kde se například setkal s renomovaným teoretikem architektury Sigfriedem Giedionem. Ten mu zprostředkoval stáž v pařížském ateliéru architekta Le Corbusiera, u kterého získal mladý Studer důležitou průpravu. Ještě výrazněji ho však v jeho další tvorbě ovlivnila architektura Američana Franka Lloyda Wrighta. Principy racionálního modernismu a standardizace ve spojení s harmonickou organickou architekturou definují i vrcholnou Studerovu tvorbu.

Rezidence a ateliér švýcarského architekta Andrého Studera, Gockhausen, Švýcarsko

Předtím než se zabydlel ve Švýcarsku, působil v letech 1954 a 1955 v Maroku, kde realizoval experimentální obytné komplexy. Pod názvem „Habitat Marocain" navrhoval rozlehlé sídliště pro místní arabskou populaci. V těchto bytových komplexech se Studer snažil o propojení racionální standardizace a modularity s tradičním způsobem bydlení v tzv. kashbahs, atriových domech ze zeminy a cihel. Bohužel se tyto koncepce ukázaly pro lokální Maročany jako nefunkční a v průběhu let byly výrazně upraveny samotnými obyvateli.

V Gockhausenu se Studer usadil až v roce 1959, kdy zde dokončil svůj vlastní dům a ateliér. V jeho architektuře se už výrazně přiklonil k organickým koncepcím Franka Lloyda Wrighta a navrhl do terénu harmonicky zapuštěný objekt s nakloněnou střechou, která na jedné straně pokračuje v podobě dřevěné konstrukce vytvářející krytou venkovní terasu. Hlavní průčelí a střechu domu pokryl Studer vlnitými eternitovými deskami, které skvěle odolávají větrnému švýcarskému počasí dodnes.

Čtěte také

Interiér působí útulně a zabydleně. Dodnes se v něm zachovaly veškeré prvky unikátního mobiliáře, včetně dřevěných křesel a židlí nezvyklých konstrukcí, vestavěných svítidel, zábradlí s provazovými výplněmi nebo monumentálním betonovým krbem. Dvě vzájemně se prolínající patra vytváří volný obytný prostor, ve kterém se architektura organicky propojuje s interiérovým designem. Ostatně to je typickým prvkem Studerovy tvorby šedesátých a sedmdesátých let, kdy se zaměřil především na realizace individualizovaných rodinných domů. Kolem Curychu jich postavil desítky.     

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související