Richard Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky
Četba na pokračování z knihy českého vězně vyhlazovacího tábora Treblinka, kterému se odsud jako jednomu z mála podařilo utéci.
Poslouchejte na Vltavě od 1. června 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Dnes již klasické dílo memoárové literatury zachycuje hrůzy nacistické genocidy Židů. Příběh vzpoury a útěku z vyhlazovacího tábora Treblinka sepsal Richard Glazar hned po válce, v roce 1945. Knihu se mu nepodařilo vydat a poprvé vyšla až v německém překladu roku 1992 (česky 1994).
Pro čtenáře jsou tyto paměti dokumentem, před nímž bledne každá románová fikce: autor jako ojedinělý svědek pekla vyhlazovacích táborů zachytil lidské dispozice ke zlu, ale i věčnou touhu člověka po svobodě.
Richard Glazar (1920-1997) původem z Prahy a Kolína dospíval na sklonku 30. let a jelikož z rasových důvodů nemohl studovat, pracoval jako dělník. V září 1942 byl deportován do Terezína a měsíc poté na východ. Ocitl se ve vyhlazovacím koncentračním táboře ve středním Polsku a náhodou byl vybrán do pracovního komanda na třídění šatů. Díky nezlomné víře v nutnost vydat svědectví a díky solidaritě mezi vězni se v táboře rozvinula ilegální činnost.
2. srpna 1943 propuklo dlouho připravované povstání, jehož se zúčastnilo také šest českých a slovenských Židů. Dvěma z nich - Richardu Glazarovi a Karlu Ungerovi - se podařilo z Treblinky uprchnout. Shodou šťastných náhod se oba dostali od polské řeky Bug až do německého Mannheimu, kde s novou identitou získali práci v místní kovárně a pracovali až do osvobození americkou armádou.
Glazar po válce vystudoval ekonomii, cizí jazyky, pracoval v zahraničním obchodu, ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury a nakonec v ČSAV.
V šedesátých letech svědčil v düsseldorfském procesu proti bývalým věznitelům z Treblinky a své svědectví vydal i v Lanzmannově filmu Šoa. Po sovětské okupaci v roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde trvale žil až do poloviny 90. let. V říjnu 1997 obdržel od českého prezidenta řád TGM. Na sklonku roku 1997, po smrti své ženy tento statečný muž, který byl smrti tolikrát nablízku, aby z ní měl strach, odešel dobrovolně ze života.
Čte: Ivan Řezáč
Autor: Richard Glazar Připravil: Petr BalajkaRežie: Vít Vencl
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.