Řezník, Hlava a další povídky dolnoslezské Huberta Klimka-Dobrzanieckého

Spisovatel a básník Hubert Klimko-Dobrzaniecki (1967) je svým rodištěm zasažen, a i když mu uniká třeba na Island (kde řadu let žil) nebo do Vídně (kde v současnosti žije), ve svých románech a povídkách se k lidem do kraje kolem Bielawy často vrací.

V mládí byl Hubert Klimko-Dobrzaniecki jako zastánce punku vyloučen z lycea, neuspěl ani v semináři, pokoušel se studovat teologii a filozofii, později islandštinu v Reykjaviku. Od ranného mládí se potuloval po celém Polsku, pracoval v Německu, Holandsku, Anglii. Navštívil Vietnam, Mongolsko a Čínu. Na Islandu, kde prožil deset let, vystřídal různá povolání od barmana až po pečovatele v domově důchodců.

Debutoval knihou povídek Stanice Bielava-západ, která vyšla v roce 2003. V autobiograficky laděných povídkách zachycuje absurditu života na polském maloměstě. Další knihu povídek vydal v roce 2007, má název Raz. Dva. Tři a vrací se v ní do doby svého mládí v rodném městě, podobně jako v povídkách s příznačným titulem Blázen, které jsou vlastně upravenou verzí Stanice Bielava-západ.

V překladu Jiřího Červenky vydalo sbírku Blázen v roce 2019 nakladatelství Větrné mlýny.  Povídky jsou prosáklé zmarem místa a jakákoliv snaha jejich protagonistů o život končí rolí v bizarním společenském panoptiku, z něhož se zdá je jediným vykoupením zázrak.

Řezník

Pan Tannenbaum je zubař. Ale nezmýlil se Pán Bůh při rozdělování profesí? Pan Tannenbaum by totiž úplně nejraději byl řezníkem. Když se jednoho dne dočte v novinách o dětském lékaři, který se stal provazolezcem, konečně se rozhodne. Přes protesty manželky prodá ordinaci a koupí zavedené řeznictví pana Krafta.

Hlava (1, 2)

Albertův otec padl v první světové válce. Po smrti se zjevil svému synovi a slíbil, že ho bude vždycky chránit. Albert vyrostl v úspěšného podnikatele, těšínského „mastného krále“ a šťastně se oženil. Ale časy se mění, blíží se další válka, která zamíchá osudy všech. Otcův duch ale stále bdí nad synovým bezpečím.

Květa

Povídka o ženě, která se chtěla stát andělem. Květa jakoby nepatřila do světa který ji obklopuje. Žije si ve své svatyni s obrázky andělíčků a volný čas nejraději tráví na svatebních obřadech v okolí. Uspokojení jí nepřinese ani manželství se šaramantním prodavačem luxusních van a vířivek Igorem, ani internetem probuzená sexuální vášeň.

Let

Příběh gymnasisty a jeho učitele, kteří touží podívat se do nejbližšího zahraničí v místě, kde žijí, to znamená do někdejšího Československa. Básník a překladatel z polštiny Jiří Červenka tuto povídku v roce 2014 přeložil přímo pro rozhlas. Ve sbírce Blázen byla později publikována pod názvem Touha.