Režisér Radim Špaček: Plyšový lev mě naučil prohrávat, byla to skvělá škola

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Režisér Radim Špaček

Sto dvacet dnů má režisér Radim Špaček vyhrazených na natáčení nového detektivního seriálu České televize Stíny v mlze. Období, kdy práce na place kvůli koronaviru stála, využil k pilování scénáře. Z Ostravy také na otočku přijel do Vizitky, ve které s Tomáše Pilátem probral kromě aktuálního projektu i Plyšového lva nebo lásku k Indii.

Když byl malý, měli jeho prarodiče byt naproti koksovně Karolina – tam, co teď stojí velké obchodní centrum. Jako rodilý Ostravák má Radim Špaček ke slezské metropoli nostalgický vztah, a v chystané dvanáctidílné sérii Stíny v mlze ji hodlá řádně prodat. „Pamatuju si čas, kdy se v Ostravě těžilo uhlí a celé město bylo začouzené. V seriálu se objeví místa, po kterých jsem chodil jako kluk. Chci, aby si v něm zahrála radnice a další dominanty města, obsadíme také spoustu ostravských herců,“ řekl ve Vizitce.

03816642.jpeg

Stíny v mlze, seriál podle scénáře Zdeňka Zapletala, vznikají pro Českou televizi. Jak Špaček řekl, jeho vztah k točení pro televizi se vyvinul od mladistvého odmítání až po současný racionální vztah. „Jako student FAMU jsem se televizi bránil a dodnes ji ani nemám doma, ale můj postoj k ní se proměnil, protože když jsem dokončil školu, jiná práce než v televizi nebyla,“ říká. Po prvních zkušenostech s moderováním a točením dokumentů s producentem Čestmírem Kopeckým ale zjistil, že ho toto médium baví. Točení seriálů – podílel se například na Letišti, Životu a době soudce A. K. nebo Světu pod hlavou – pak přišlo přirozeně v dalším sledu. Na práci na Stínech v mlze se mu líbí mimo jiné i to, že za kamerou stojí sám a má dohled nad celým dramaturgickým obloukem.

Komediální seriál? Těžká práce

Stíny v mlze jsou detektivní seriál, což je žánr, kterému se u českého publika nadmíru daří. Proč? Podle Špačka je to tím, že diváci jsou rádi součástí tápání a rozuzlení příběhů. „Komediální seriál je navíc hodně těžká práce, ani nevím, jestli bych si na ni troufl, i když už jsem se o to párkrát pokusil,” dodal.

Kromě seriálové tvorby se Radim Špaček věnuje i natáčení filmů, za psychologický snímek Pouta získal z roku 2009 řadu ocenění. Těsně po absolvování FAMU ale prožil i intenzivní období neúspěchu. Jeho experimentální absolventský snímek Rychlé pohyby očí, vycházející z osobních psychických problémů, totiž získal (dnes už neexistující) anticenu Plyšový lev. „Plyšový lev mě naučil prohrávat, byla to skvělá škola,“ konstatoval režisér ve Vizitce. Se smíchem přidal vzpomínku, jak filmu založil vlastní webové stránky, kam ručně přepisoval všechny recenze. Včetně té od Mirky Spáčilové, která Špačkovi doporučovala, ať změní povolání.

Ve Vizitce Radim Špaček mluvil o tom, jak studia herectví na konzervatoři a láska k filmové nové vlně ovlivnila jeho přístup k režii („zamiloval jsem si práci s neherci“), s kým rád točil, když byl sám obsazený do filmu (s režiséry Zdeňkem Tycem či Ivo Trajkovem), anebo o tom, co ho uchvátilo na Indii. Poprvé tam vyrazil v roce 2007 a na nadcházejícím ročníku Festivalu bollywoodského filmu, který vede, by rád představil tamní artové filmy.