Režisér Daniel Gulko: Chceme vytvořit silné a krásné dílo. Festival Letní Letná se připravuje na slavnostní zahájení

6. srpen 2018
Ze zkoušky představení De Nova Stella

Představení De Nova Stella neboli Nová hvězda je inspirováno dílem astronoma Tycho de Brahe, který objevil, že nebe není pevné a neměnné, ale že se neustále mění. Společně s tanečníky, herci, hudebníky a artisty představení připravuje režisér a bývalý artista Daniel Gulko, který byl prvním zahraničním hostem festivalu Letní Letná v roce 2004 a od té doby se do Prahy pravidelně vrací.

Poprvé jsem do České republiky, tehdy vlastně ještě Československa, přijel na začátku 90. let se souborem Pocheros. Vystupovali jsme v Kolíně na festivalu Kašparův kolínský memoriál, který založil a dramaturgicky vedl Jiří Turek, později zakladatel a ředitel festivalu Letní Letná. Měl jsem tedy příležitost vidět, jak se nový cirkus v Čechách rozvíjí a roste. Představení De Nova Stella je mou odpovědí, jakýmsi zamilovaným dopisem, který posílám českému novému cirkusu. V představení vystoupí 28 českých artistů a celkem nás bude i s hudebníky a francouzskými artisty 36.
Daniel Gulko

Ze zkoušky představení De Nova Stella

Říkáte „zamilovaný dopis“. Co si pod tím můžeme představit? Jak se to týká obsahu?

Myslím si, že víc než obsahu se to týká formy tohoto představení. Cílem je vytvořit krásné a silné živé dílo, ve kterém nebudou chybět bláznivé ani vtipné momenty. Čili na formě představení toto všechno bude znát, je to vnějšková práce na něm. Ale taková práce má i svou skrytou a pro běžného diváka neviditelnou strukturu, která se v tomto případě zakládá na čase stráveném s českými umělci. To je pro vznik silného představení naprosto zásadní. Takovému typu představení, ve kterém vystupují desítky umělců, se obvykle obětuje jen několik dnů. My jsme se rozhodli pro několik týdnů. Než vezmeme na společnou cestu diváky, musíme se na tvůrčí cestu vydat společně s artisty, abychom se do příprav představení mohli zodpovědně ponořit.

Ze zkoušky představení De Nova Stella

Jak byste tedy popsal vznikající tvar? Pochopitelně, jedná se o cirkus, ale ten může mít mnoho podob.

To představení bychom mohli dělat osmadvaceti různými způsoby, protože v něm vystupuje 28 lidí. Čili něco z představení bude připomínat Losers Cirque Company, jiné části zase práci Cirku La Putyka, Squadry, Holektivu nebo Bratrů v tricku. Výsledná forma představení tak bude koláží těchto odlišných přístupů k cirkusové estetice. Děj představení ovládnou dva kmeny – modří a červení lidé. Ti modří žijí v nebi jako ptáci a červení zase na zemi. Když modrý kmen sestoupí na zem, zjistí, že není vítán. Přes počáteční nedorozumění tyto dva kmeny ale najdou společnou řeč a začnou koexistovat. A toto jejich soužití dá vzniknout něčemu krásnému.

Ze zkoušky představení De Nova Stella

Nacházíte v přístupu českých cirkusových artistů něco specifického?

Řekl bych, že specifikem českého nového cirkusu je to, že už dnes nemůžeme hovořit o typickém českém cirkusovém stylu. Z konkrétní roviny, kde by měl člověk dříve pocit výrazného divadelního nebo tanečního vlivu, se dnes přenášíme do roviny více abstraktní, syntetické. Vlivy performativního umění se v novém cirkuse více prolínají.

Fusionismus nemá hranice. Multismyslové umění Shaloma Tomase Neumana je k vidění v bubenečské čističce

Fusionism, Shalom Tomas Neuman

Americký umělec českého původu Shalom Tomas Neuman je považovaný za otce fusion artu. Od konce 60. let bourá a překračuje hranice uměleckých disciplín a fúzuje je v multismyslové umění. Jeho díla jsou až do 4. září k vidění v industriálních prostorech Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči na výstavě nazvané Fusionism.

Důkazy nacházím v každodenní práci s českými umělci. Každá skupina je jiná, každý den přináší něco nového a nečekaného. Díky tomu se i já dostávám do různých rolí – někdy jsem více choreografem, jindy zase režisérem anebo jen pozorovatelem. Řekl bych, že úroveň českého nového cirkusu roste. Podobný vývoj jsme mohli zaznamenat třeba v 80. letech minulého století ve Francii nebo Kanadě, kde tehdy existovalo jen pár souborů a jejich přístup k cirkusu se příliš nelišil. Nicméně s postupem času se mladí začali ve své tvorbě odlišovat od starších souborů, a to zase přinutilo starší soubory měnit svůj pohled na cirkus. Cirkusová umění se začala obohacovat. A toho jsme svědky dnes i v České republice.