Rezidence jako čas a prostor experimentovat. A klidně i zabloudit do slepé uličky
Ve strategických dokumentech EU se o rezidencích píše jako o „nedílné součásti běžné praxe a kariéry umělců a kulturních pracovníků“. Rezidenční pobyty nemusí být jen otázkou osobní volby, ale i profesního přežití. Jaký dopad mají na umělce, hostící organizace či komunitu? Hanka Malaníková se ptá Terezy Lacmanové (portál ART-IN-RES), Žanety Vávrové (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov) a Markéty Hrdličky Málkové (REZI.DANCE).
Proč rezidence? Protože: decentralizace kultury, rozvoj tvorby, tvůrčí udržitelnost.
Tereza Lacmanová
Není to výmysl dnešní doby. I Mozartovi zaplatil mecenáš pobyt, on za ním jel na zámek a vytvořil pro něj dílo. Neustále mě překvapuje, že musíme připomínat, že je to absolutně zásadní forma, jak nazkoušet a vytvořit autorské představení.
Markéta Hrdlička Málková
Související
-
Co všechno obnáší kandidatura na Evropské město kultury?
Bude to rok, kdy České Budějovice, Broumov, Brno a Liberec podaly přihlášku do soutěže o titul Evropské město kultury. Tím ale skoro dvouletý intenzivní příběh neskončil.
-
Umělecký výzkum jako dobrodružné hledání průsečíků mezi vědou a uměním
Jaký vztah má tělo člověka a tělo Země? Jak souvisí geologie a choreografie? Co je to parent-friendly culture a co nám brání proměňovat v tomto směru kulturní praxi?
-
O tvorbě v tělech, která fungují jinak. Když handicap není překážkou, ale tvůrčí výzvou
Jak si mohou neslyšící děti zatančit na hudbu? Jak vypadají taneční hodiny pro lidi s Parkinsonovou chorobou? ArtCafé Hanky Malaníkové o integrační síle umění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka