René Char: Zápisky Hypnovy. Literárně-hudební pásmo z válečných záznamů francouzského básníka

„Tyto zápisky nemají co dělat se sebeláskou, není to vyprávění ani mravouka ani román. Stejně dobře by je mohl sestavit oheň ze suchých trav. Pohled na mučednickou krev kdysi zpřetrhal jejich nit, obrátil jejich význam vniveč. Byly psány v napětí, hněvu, strachu, řevnivosti, pocitu hnusu, za kličkování, chvilkového rozjímání, v iluzi o budoucnosti, přátelství, lásce. Ano, jsou ovlivněny událostmi, za nichž vznikly,“ píše francouzský básník René Char úvodem své knihy Zápisky Hypnovy, souboru záznamů z let 1943–1944, kdy Char, který po celou válku záměrně nevydal žádnou knihu, velel pod krycím jménem kapitán Alexandre oddílu Hnutí odporu v jihofrancouzských horách.

Básník a překladatel Ludvík Kundera v doslovu ke svému překladu Charových veršů (1985) o Charových Zápiscích Hypnových napsal: 

Je to jedno z oněch výjimečných – „nezařaditelných“, „nedefinovatelných“ – děl 20. století: ani román, ani esej, ani aforismy, ani poezie, ani samostatná fabulační jádra, ani básně v próze, ani filozofie, ani zpráva či svědectví – nic z toho a zároveň to všechno. A trvalá nálož poezie navíc.