Renata Putzlacher: V kavárně Avion, která není

Ze své vzpomínkové knihy o osudech těšínské kavárny Avion vybrala básnířka, scenáristka, překladatelka a polonistka Renata Putzlacher. Četba na pokračování zazní v rámci projektu Polský rok.

Psaní je pro mne způsob, jak se dobrat k té druhé Renatě...“

Autorka se narodila v roce 1966 v Karviné, po dlouhá léta žila v Těšíně, pak studovala v Krakově, od roku 1997 žije v Brně a v poslední době přemýšlí o návratu. Dědečkovy vzpomínky na bývalou monarchii a multietnické soužití Poláků, Ukrajinců, Rusů, Němců a Židů naléhavě rezonují i v jejím životě.

Ve své nové knize se Renata Putzlacher zamýšlí nad pojmy „jiný, cizí, nezakořeněný“ a zkoumá osudy lidí s podobnou životní zkušeností.

Sama se charakterizuje takto: „Psaní je pro mne způsob, jak se dobrat k té druhé Renatě, která je chytrá, zakotvená a smýšlí mužsky. Navenek působím dojmem sebevědomé ženy, ale uvnitř jsem nesnesitelně sentimentální. Příjmení jsem zdědila po předcích od Štýrského Hradce, můj dědeček se narodil na polském území dnešní Ukrajiny, otec v Československu, matka v Polsku. Pocit rozpolcení je mi vlastní už od kolébky“.

Ostatně i Petr Hruška v doslovu k poslední básnické sbírce Renaty Putzlacher napsal: „Nic není u Renaty jednoduše celistvé, ve všem je vždy nějaká dvojdomost, dvojlomnost, vždy minimálně jedna pomlčka: vždyť nejčastěji jsem o ní četl jako o česko-polské, případně polsko-české autorce. Nakonec se jí ta pomlčka – jak symbolické! – dostala i do jména, neboť úplně se autorka jmenuje Renata Putzlacher-Buchtová.“

Příběh kavárny Avion a její majitelky připomíná filmový příběh

Funkcionalistická kavárna Avion, postavená v roce 1933 v Českém Těšíně židovskou restauratérkou Rosalií Wiesnerovou, podlehla zkáze za 2. světové války. Ke znovupostavení kavárny v roce 2010 významně přispěla právě básnířka, scenáristka, překladatelka a polonistka Renata Putzlacher.

Ve své deváté knize (a prozaickém debutu) s názvem W kawiarni Avion, której nie ma (V kavárně Avion, která není) autorka vypráví o osudech těšínské kavárny Avion, o svých rakousko-česko-polských příbuzných, kteří v 19. a 20. století putovali po celé střední Evropě, a také o svých oblíbených spisovatelích (Anna Achmatovová a Josif Brodskij, Bohuslav Reynek a Suzanne Renaud, Bruno Schulz a Debora Vogelová).

V doslovu k polskému vydání čteme: Příběh kavárny Avion a její majitelky, datum její tragické smrti (totožné s datem narození Renaty Putzlacher), následné setkání s pravnučkami Rosalie Wiesnerové a položení pamětního kamene (stolpersteine) před budovou kavárny, nám připomíná filmový příběh.

Čtenář vnímá onu blízkost, přátelský kontakt s někým, kdo už tu není, a přesto je pro autorku stejně důležitý jako členové její rodiny. Knihu vhodně doplňuje velké množství starých fotografií, pohlednic a dokumentů; také díky nim jsou vyprávěné příběhy přesvědčivé a nezapomenutelné.

Česká verze knihy v překladu brněnského polonisty Michaela Alexy vyjde v roce 2014.


Účinkuje: Petra Bučková

Autorka: Renata PutzlacherZ polštiny do češtiny přeložil: Michael AlexaDramaturgie: Alena Blažejovská v Tvůrčí skupině BrnoRežie: Petr Dufek

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.