Renata Putzlacher: V kavárně Avion, která není

Ze své vzpomínkové knihy o osudech těšínské kavárny Avion vybrala básnířka, scenáristka, překladatelka a polonistka Renata Putzlacher. Četba na pokračování zazní v rámci projektu Polský rok.

Psaní je pro mne způsob, jak se dobrat k té druhé Renatě...“

Autorka se narodila v roce 1966 v Karviné, po dlouhá léta žila v Těšíně, pak studovala v Krakově, od roku 1997 žije v Brně a v poslední době přemýšlí o návratu. Dědečkovy vzpomínky na bývalou monarchii a multietnické soužití Poláků, Ukrajinců, Rusů, Němců a Židů naléhavě rezonují i v jejím životě.

Ve své nové knize se Renata Putzlacher zamýšlí nad pojmy „jiný, cizí, nezakořeněný“ a zkoumá osudy lidí s podobnou životní zkušeností.

Sama se charakterizuje takto: „Psaní je pro mne způsob, jak se dobrat k té druhé Renatě, která je chytrá, zakotvená a smýšlí mužsky. Navenek působím dojmem sebevědomé ženy, ale uvnitř jsem nesnesitelně sentimentální. Příjmení jsem zdědila po předcích od Štýrského Hradce, můj dědeček se narodil na polském území dnešní Ukrajiny, otec v Československu, matka v Polsku. Pocit rozpolcení je mi vlastní už od kolébky“.

Ostatně i Petr Hruška v doslovu k poslední básnické sbírce Renaty Putzlacher napsal: „Nic není u Renaty jednoduše celistvé, ve všem je vždy nějaká dvojdomost, dvojlomnost, vždy minimálně jedna pomlčka: vždyť nejčastěji jsem o ní četl jako o česko-polské, případně polsko-české autorce. Nakonec se jí ta pomlčka – jak symbolické! – dostala i do jména, neboť úplně se autorka jmenuje Renata Putzlacher-Buchtová.“

Příběh kavárny Avion a její majitelky připomíná filmový příběh

Funkcionalistická kavárna Avion, postavená v roce 1933 v Českém Těšíně židovskou restauratérkou Rosalií Wiesnerovou, podlehla zkáze za 2. světové války. Ke znovupostavení kavárny v roce 2010 významně přispěla právě básnířka, scenáristka, překladatelka a polonistka Renata Putzlacher.

Ve své deváté knize (a prozaickém debutu) s názvem W kawiarni Avion, której nie ma (V kavárně Avion, která není) autorka vypráví o osudech těšínské kavárny Avion, o svých rakousko-česko-polských příbuzných, kteří v 19. a 20. století putovali po celé střední Evropě, a také o svých oblíbených spisovatelích (Anna Achmatovová a Josif Brodskij, Bohuslav Reynek a Suzanne Renaud, Bruno Schulz a Debora Vogelová).

V doslovu k polskému vydání čteme: Příběh kavárny Avion a její majitelky, datum její tragické smrti (totožné s datem narození Renaty Putzlacher), následné setkání s pravnučkami Rosalie Wiesnerové a položení pamětního kamene (stolpersteine) před budovou kavárny, nám připomíná filmový příběh.

Čtenář vnímá onu blízkost, přátelský kontakt s někým, kdo už tu není, a přesto je pro autorku stejně důležitý jako členové její rodiny. Knihu vhodně doplňuje velké množství starých fotografií, pohlednic a dokumentů; také díky nim jsou vyprávěné příběhy přesvědčivé a nezapomenutelné.

Česká verze knihy v překladu brněnského polonisty Michaela Alexy vyjde v roce 2014.


Účinkuje: Petra Bučková

Autorka: Renata PutzlacherZ polštiny do češtiny přeložil: Michael AlexaDramaturgie: Alena Blažejovská v Tvůrčí skupině BrnoRežie: Petr Dufek

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...