Rekonstrukce Automatických mlýnů se povedla. Snad ještě zpřístupnit nábřeží, říká architekt Pleskot

2. říjen 2023

O víkendu byla v Pardubicích slavnostně otevřena Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny. Na proměně areálu, který nyní spojuje několik kulturních institucí, se podílely tři subjekty: rodinná Nadace Automatické mlýny manželů Mariany a Lukáše Smetanových, Pardubický kraj (Gočárova galerie) i Statutární město Pardubice (GAMPA, Sféra). Jak se spolupráce povedla? Jaká úskalí s sebou nesla? A co by bylo potřeba ještě doladit?

„Automatické mlýny jsou v jistém slova smysl opravdu unikátní, protože trojice soukromého subjektu manželů Smetanových a kraje a města je natolik originální, že vzbuzuje naději a otázky, zda to bude všechno dobře fungovat. Všechno je možné a já si samozřejmě představuji jen a jen to nejlepší,“ říká architekt Pleskot. Architekt Ondřej Teplý dodává: „Určitě je to spolupráce, kterou si neuvědomuji, že bych v republice někde viděl. Možná se stalo to, že díky manželům Smetanovým se město a kraj chytly za nos, protože jim unikl takovýto areál, který mohly mít samy pod kontrolou. Zaplať pánbůh, že to byli právě manželé Smetanovi, kteří tu svoji vizi začali přetavovat a nabídli pomocnou ruku váhajícím institucím.“

Nově postavená budova má v přízemí galerii GAMPA a v nadzemních patrech Vzdělávací centrum Sféra

Automatické mlýny jsou takový pomník modernizace Pardubic.
historik architektury František Václavík

Jak se do celkového vyznění prostoru propsala skutečnost, že jednotlivé instituce, které momentálně v Automatických mlýnech sídlí, využily služeb různých architektů? „Všichni architekti, kteří tam působili, byli natolik spolupráce schopní, že nedošlo ke vzájemnému vyčleňování a touze vynikat jeden na úkor druhého. Celek působí opravdu docela harmonicky, byť se v jednotlivých částech rozpoznává velmi dobře rukopis té či oné strany. Ale to je myslím dobře,“ říká Josef Pleskot. 

Výstavní prostor v Gočárově galerii je vysoký přes dvě patra, střešní průřezy se zastíněním tvoří působivou hru světel

Stále se bavíme o povrchu, jak ty stavby působí jako sochy, objekty v prostoru. A skutečně, ten dojem z toho velkolepého zahájení bych neuvěřitelný, ta energie tam byla silná, protože tam přišlo tisíce lidí. Ale v těch domech potom existují instituce a konkrétní lidé, kteří tam tráví svůj čas a tam z hlediska provozu a vnitřního uspořádání já vnímám celou řadu problémů a nejsem tak spokojen, jako s tím vnějškem,“ říká František Václavík. „Areál v tuto chvíli ještě není dodělaný a potřebuje douzavřít,“ potvrzuje jeho slova Ondřej Teplý.

Objekt polytechnických dílen prostupují především tři materiály: probarvený beton, cihly a cortenový plech

Co konkrétně se tedy povedlo a co je potřeba v areálu ještě dotáhnout, aby mohl fungovat jako celek? Jak bude vypadat druhá etapa přestavby Automatických mlýnů? Poslechněte si celý rozhovor s architektem Josefem Pleskotem, architektem Ondřejem Teplým a historikem architektury Františkem Václavíkem.

autor: nav
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.