Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Tomáš Valena a jeho Plečnik na Pražském hradě

27. duben 2018

Pod Plečnikovou vyhlídkou v zahradě Na Valech Pražského hradu probíhá výstava o výstavě.

Připomíná první tzv. velký projekt éry prezidenta Václava Havla. Tím byla expozice Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii, která se konala v roce 1996 prakticky v celém hradním areálu.

Model pavilonku Malý Belvedér v zahradě Na Valech

Hlavní výstava, věnovaná dílu slavného Slovince, byla v Císařské konírně, Plečnikově sloupové síni a Rothmayerově sále s Klínovou chodbou. Přehlídku Plečnikových sakrálních předmětů hostilo románské patro Starého královského paláce, v Tereziánském traktu byly instalovány práce Plečnikových žáků z Prahy i Ljubljany, v Purkrabství mohli návštěvníci vidět fotografie jeho děl v podání Pavla Štechy, v Lobkowiczkém paláci návrhy divadelních výprav Plečnikova žáka Bedřicha Feuersteina.

I další výstavní projekty toho roku měly vazbu na dílo slavného Slovince, byť už volnější. V Královském letohrádku se tehdy představil reprezentant moderního klasicismu Ivan Theimer, český sochař, působící ve Francii, v Jízdárně mohli návštěvníci vidět automobily československých prezidentů. Plečnikovu expozici doprovázel velký katalog, další publikace i hodinový filmový dokument Pavla Kouteckého Drahý Mistře.

Taková akce vyžadovala dlouhou přípravu. Ta začala prakticky hned po nástupu Václava Havla do prezidentského úřadu, protože jsme tenkrát cítili, že vůči jménům Masaryk a Plečnik máme velký dluh. Výbor výstavy byl mezinárodní, kromě architekta Miroslava Řepy a mne v něm byl významný slovinský badatel (a později i velvyslanec v Česku) Damjan Prelovšek a neméně proslulý německý expert česko-slovinského původu Tomáš Valena, jehož otec byl mimochodem politickým vězněm 50. let.

Ranní úvaha Zdeňka Lukeše: Konec Trojské lávky

Zřícená Trojská lávka den po neštěsí, tedy 3. prosince 2017

Minule jsem tu hovořil o vzniku a osudech Libeňského mostu přes Vltavu v Praze. Dnes zavzpomínám na další přemostění řeky, jímž byla lávka pro pěší, jež spojovala Trojský (někdy též nepřesně Císařský) ostrov v katastru Bubenče s Trojou. Je třeba použít minulý čas, neboť se, jak známo, lávka náhle zřítila dne 2. prosince loňského roku.

Na přípravě výstavy však pracovala řada dalších odborníků z mnoha zemí. Valenův podíl byl však zásadní. Byl totiž také architektem celé expozice. Vymyslel rovněž systém informačních sloupků, které se objevily v celém hradním areálu u všech Plečnikových intervencí.

Dále nechal zhotovit monumentální poutače u všech vstupů do areálu – ostatně jeden z nich – vlajkový stožár na Opyši, který je kopií sloupu před Plečnikovým domem v centru Ljubljany, je tam dodnes. A na zlomeném obelisku na III. nádvoří zůstala rovněž pozlacená pyramida.

Jedním z hitů tehdejší výstavy, na nějž lidé dodnes rádi vzpomínají, byla výše zmíněná expozice Plečnikových kalichů, monstrancí a ciborií v románském sále Starého královského paláce. Valena je umístil do skleněných válců, které levitovaly ve ztemnělém prostoru, vyplněném hudbou gregoriánského chorálu.

Výstava měla tehdy úspěch – vždyť jen na slavnostní zahájení za účasti prezidentů přišlo na 10 tisíc lidí. Byla to tehdy také první příležitost vidět opravené Jižní zahrady po desítkách let, kdy byly hermeticky uzavřeny. Expozice pak cestovala do Ljubljany, New Yorku, Bruselu, Barcelony, Berlína, Budapešti a dalších měst, ale jen ta pražská byla jedinečná, protože Plečnikovo dílo in situ tu hrálo zásadní roli.

Tomáš Valena nyní připravil do prostoru pod nedávno obnovenou Plečnikovou vyhlídkou komorní vzpomínku na celou akci. Jsou zde jeho výtvarné návrhy i několik unikátních modelů.

autor: Zdeněk Lukeš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?