Ranní úvaha Jana Němce: Ctihodný pan Proust

Za Svět Swannových vytištěný na prvotřídním japanu nakonec někdo zaplatil přes deset milionů korun. Ne že by se zde nedalo mluvit o literárním fetiši nebo utrousit cosi o Hledání zvráceného času, které se úspěšně završilo současností.

Na druhou stranu, oněch exkluzivních výtisků bylo na světě pouze pět, jeden se ztratil během druhé světové války a další jsou v rukou soukromých sběratelů. Movití ctitelé sušenky namočené do čaje, jejíž chuť ve Světě Swannových spouští vodopád vzpomínek, tedy měli jedinečnou příležitost plácnout se přes kapsu.

Ranní úvaha Jana Němce: Plachá melancholie

• Upravit
• Smazat

Měl jsem nedávno menší turné po Polsku. Projel jsem Vratislav, kterou kdysi postavili Němci, a je to znát.

Jenže možná zajímavější než přihazování kupců byly dopisy, které z raritního vydání Světa Swannových vypadly. Psal je přímo Proust a vyplývá z nich poněkud prekérní skutečnost, že autor si platil za pochvalné recenze svého díla. Za zmínku na titulní straně deníku Le Figaro neváhal vyplatit něco přes 40 tisíc korun, za delší rozklad v jedné společenské revue dokonce více než dvojnásobek.

Základem obou otištěných textů přitom byla vysoce pochvalná recenze, kterou na Svět Swannových napsal jeden Proustův přítel a kterou sám Proust ještě řádně vylepšil. Není se co divit, že ho pohoršilo, když editor Le Figara v jednom případě u Proustova jména vypustil přívlastek „ctihodný“. Za ty peníze ho tam přece měli spíš zopakovat! Ctihodný, ctihodný pan Proust. Ještě že tam zůstal ten půvabný postřeh, že Svět Swannových odvane uspávající výpary jiných děl na trhu jako svěží vánek.

Ranní úvaha Jana Němce: Tuk příběhů

• Upravit
• Smazat

Všimli jste si, jak je těžké uniknout příběhům? Skutečnost je jimi prorostlá jako maso tukem.

Je to poněkud úsměvné, ale vtip je v tom, že Proust zaplatil nejen za recenze, ale už za samotné vydání Světa Swannových. Geniální dílo dlouho nemohlo najít nakladatele, až jeden svolil, ale pod podmínkou, že autor uhradí všechny náklady s vydáním spojené.

Pro dobře zajištěného Prousta – dnes by si mohl koupit třeba vydání Světa Swannových na japanu – to nebyl zas takový problém. Ale když už investoval svůj talent a své peníze, chtěl to asi mít jisté a předplatil si i trochu toho uznání. Samozřejmě, že kdyby se něco takového provalilo na nějakého současného českého autora, byl by to jeho konec. Ale Proust je kanón, ze které se stal kánon.