Ranní úvaha Jana Jandourka: Máme se spolehnout na detektor lži?

7. květen 2018
Detektor lži

K mýtickým přístrojům patří nepochybně slavný detektor lži, neboli polygraf.

Nervózní pachatel je ve vyšetřovací místnosti připojen na přístroj, aby kriminalisté rozhodli, zda je podezřelý člověk nevinný nebo vinný. Jenže je to tak snadné?

Ranní úvaha Jana Jandourka: Všichni žijeme pod sopkou

Hlavní město Ekvádoru Quito je v těsné blízkosti aktivní sopky Cotopaxi

Není celkem nijak překvapující, že vybuchující sopka je považována za poměrně nebezpečnou část planety. Chrlí extrémně horkou lávu, vystřeluje balvany a vynese do atmosféry dusivý popel.

Polygrafy měří pot, tepovou frekvenci a další fyziologické faktory osoby, která je testována. V tom jim můžeme věřit, totiž že měří nějaké veličiny. Rozeznají nervové vzrušení.

U někoho, kdo lže, předpokládáme, že se u něj příslušné hodnoty projeví. Když osoba podstupuje polygrafický test, tazatel začíná tím, že se zeptá na dva typy kontrolních otázek: otázky, na které se od osoby očekává pravdivá odpověď a pak ty, kde se předpokládá lež. Porovnáním pak máme zjistit, jestli došlo k nějaké změně.

Je však možné, že lidé budou reagovat vzrušenějším způsobem, i když odpovídají na otázky pravdivě. Pokud nejsou kontrolní otázky položeny správně, je obtížné zjistit, zda daná osoba lže nebo ne.

Ranní úvaha Jana Jandourka: Co když Vesmír myslí?

Model Illustris ukázal, jak se z původního stavu nedlouho po Velkém třesku vyvinuly dnešní galaxie

V posledních 40 letech se vědci dověděli o našem vesmíru postupně řadu pozoruhodných věcí.

Takže zatímco polygraf může být účinný při měření fyziologických faktorů a ukázat, že testovaný člověk je nervózní, nemusí to nutně znamenat, že je vždy schopen rozlišovat mezi člověkem, který lže a tím, který říká pravdu.

Vědomí toho, že je možné manipulovat s výsledky polygrafického testu, činí polygraf jako detektor lži sám o sobě poněkud nespolehlivým. Navíc měří fyziologické faktory, které jsou spojeny nejen s lhaním, ale také s tím, že jsou lidé nervózní. To by se mohlo u policejního výslechu stát i světci.

Ranní úvaha Jana Jandourka: Mládež je sice nezodpovědná, ale prý za to úplně nemůže

00744841.jpeg

Je takzvaná dnešní mládež nesoustředěná a nezodpovědná? Zdá se, že věda nyní přispěchala na pomoc oběma stranám.

Máme ostatně případy, kdy se do tajných služeb dostali agenti, kteří v testu obstáli. Byli připraveni a dokázali se ovládat. Existují samozřejmě i další možnosti, třeba sledovat mimoslovní řeč těla. Jak a kam se člověk dívá, jaké části obličeje se při řeči mimovolně dotýká a podobně. I to se dá nepochybně naučit.

Ještě horší je, že některé věci nejsou pravda, ale dotyčný je o nich přesvědčen. Často jsou to ty ještě nebezpečnější než nějaká krádež, třeba šíření nesmyslných ideologií, kterým mluvčí do značné míry skutečně věří. Tady už žádné elektrody a příručky nepomohou.

Snad by mohl zabrat lidový test o několika otázkách: Koupili byste od toho člověka ojeté auto? Svěřili byste mu na odpoledne své děti? Pak by se vidělo.

Spustit audio
autor: Jan Jandourek