Ranní úvaha Ivana Šterna: Před sto lety bylo Marxovi sto let

Ta válka, již po porážce Francouzů Prusy v roce 1870 Karel Marx předpověděl v dopise adresovaném německé sociální demokracii. Zaberou-li Prusové francouzské Alsasko-Lotrinsko, mýlí se, když se utvrzují, že se navždy ochrání před válčením s Francií.

Ranní úvaha Ivana Šterna: Poláci, Bohumil Hrabal a chvála strýce Pepina

• Upravit
• Smazat

Polský překladatel Aleksander Kaczorowski má na svém kontě překlady z Haška, Čapka, Kundery a Havla. Nejvíc se ale Poláci zamilovali do jeho překladů Bohumila Hrabala.

Naopak, psal Marx a pokračoval: Jde o spolehlivý prostředek, jak tuto válku proměnit v trvalou evropskou instituci… Kdo ještě neohluchl z řevu daného okamžiku,… musí uznat, že válka roku 1870 ve svém lůně již nosí válku mezi Německem a Ruskem… Jsou němečtí chytráci opravdu přesvědčeni, že svoboda a bezpečnost Německa je zajištěna, jestli Francii vženou do náruče Ruska?

Základní náčrt první světové války tak byl Marxem nastíněn. Do jeho stých narozenin chybělo bezmála 50 let.

K uctění Marxových setin se rozepsaly mnohé listy mocnářství, nejen ty sociálně demokratické.

Ranní úvaha Ivana Šterna: Chvála Josefa Švejka

• Upravit
• Smazat

Chceme-li sami sebe do krve urazit, říkáme, že jsme samí švejkové. Psáno s malým „š“. Pojmenování po nás převzali i naši severní sousedé.

Vídeňský Arbeiter Zeitung věnoval oslavenci takřka celé nedělní vydání. Čtenáře ujistil, že Marx patří mezi velikány dějin. Na rozdíl od těch, jejichž dílo dějiny už uzavřely, dílo Marxovo trvá jako živý zdroj nové inspirace.

V mnohastránkovém pojednání o významu Marxe z per soudobých významných rakouských sociálních demokratů, čtenář, pro někoho překvapivě, nenajde zmínku o konstitující se Leninově bolševické revoluci. Měla dílo Marxovo údajně přetavovat ve skutečnost. Soudruzi ve Vídni nejspíš o Leninovi a jeho kumpánech už tehdy neměli valné mínění.

O dva roky později to za ně všechny trefně vyjádřil německý sociální demokrat Karel Kautský v polemice s Trockým, již s ním vedl o poměrech v bolševickém Rusku. Nazval ji příznačně: „Od demokracie ke státnímu otroctví“.

Ranní úvaha Ivana Šterna: Zrození Masarykova nového spojence v roce 1917

• Upravit
• Smazat

Psal se třetí rok války. Rakousko mělo vůbec poslední možnost, jak si znovuzískat důvěru u zdejších politiků.

Brněnská sociálně demokratická Rovnost si naopak na bolševiky vzpomněla. Už v sobotu. K uctění Marxova výročí bolševici prý hodlají vyhlásit amnestii a propustí všechny politické vězně. Otázkou zůstalo, zda pojem „propustit“ se významem nekryl s pozdějším nacistickým výrazem „zvláštní zacházení“.

Rozepsal se zde Bohumír Šmeral. Marxovo učení podle něho obtížně hledalo plnohodnotnou živnou půdu mezi německými sociálními demokraty. Pro jejich nacionalismus, vysvětlil. A dodal, že marxismus „dávno přestal býti soustavou jen západoevropského myšlení, dnes převeden na slovanské poměry a přemyšlen slovanskými mozky jest velkým, ryze slovanským hnutím.“

Ranní úvaha Ivana Šterna: Kouzelná moc německých financí a Leninova revoluce

• Upravit
• Smazat

Uplynulo sto let od chvil, kdy zdejší deníky s nadšením psaly o petrohradském bolševickém převratu, sdělujíce svým čtenářům, že snaha nastolit mír po třech letech kruté války přichází nadějeplně tamodsud.

Šmeralovi svým způsobem dal za pravdu v Neue Freie Presse Karl Příbram, profesor sociálních věd na vídeňské univerzitě. V úvaze o významu Marxe pro dnešek podtrhl vliv marxismu na masy lidí práce, a to v podobě věrouky v železné dějinné zákonitosti. Vysvětloval si tak, proč marxismus popírá individualitu a lidskou bytost chápe jen jako nevědomou součást silového dějinného mechanismu. Naopak, proč v Anglii, v rodišti demokracie a individualismu, obtížně získával půdu pod nohama. A proč se ho v Rusku tak chtivě zmocnili bolševici. Individualismus je tu neuchopitelný. Každý se má za nedílnou součást vyššího celku.

Před 50 lety, v květnu roku 1968, kdy by byl Marx oslavil už sto padesátiny, se v Československu stal symbolem sympatického pokusu smířit socialismus s demokracií. U většiny Čechoslováků pokusu natolik úspěšného, že se jej ruští bolševici rozhodli rozšmelcovat tanky.

Čert aby se v tom Marxovi vyznal!