Rainer Maria Rilke – Patero básnických proměn rodáka z Prahy (5 částí)

28. červenec 2011

Rainer Maria Rilke patří mezi německy píšící spisovatele z Prahy, kde se narodil roku 1875. Jeho rodný dům v Jindřišské ulici už nestojí a Rilke se v 21 letech z Prahy odstěhoval a v dalších letech už tudy vždy pouze projížděl, nikdy už zde nežil. A tak se po Praze neprodávají trička s Rilkovým portrétem ani s jeho jménem, ačkoliv dodnes patří k nejpopulárnějším básníkům v německy mluvících zemích. A dnes, kdy už vyšly jeho texty v dobrých českých překladech, i v Česku.

Rilkovo pražské dětství bylo zvláštní – velký vliv na něj měla jeho ctižádostivá matka Sophie, která chlapce ublékala do dívčích šatů, aby si kompenzovala ztrátu prvorozené dcerky Renée. Chlapec Rainer se tehdy ještě jmenoval René a díky matce a jejím společenským ambicím se dostal do blízkosti šlechtických sídel. Péče šlechtických mecenášek ho ostatně provázela po celý život, známý je jeho vztah k baronce Sidonii Nádherné z Vrchotových Janovic nebo k Marii von Thurn Taxis, u níž pobýval na zámku Loučeň. Rilke se k literárnímu mistrovství, které ho učinilo jedním z významných autorů evropské literární moderny, propracoval, jeho začátky nejsou nikterak oslnivé. O to trvalejší je jeho místo v literatuře 20. století.

Germanistka Michaela Otterová se ve svém rilkovském příspěvku do cyklu Důvěrná sdělení věnuje kritickým a originálním způsobem pěti různým polohám Rilkova básnického díla. Rilkův vztah k Čechám zbavuje sentimentu a spíše heldá ve vztahu k českému literárnímu provozu zárodek Rilkova budoucího světoobčanství. Představuje sociálně laděné básně z cyklu Hlasy, uvažuje o kvalitách nejslavnější Písně o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, která byla zneužita v obou světových válkách ve 20. století jako jakási oslava vojenského hrdinství. Vrcholné tvůrčí období představuje nejslavnějším ze Sonetů Orfeovi , v němž básník dospívá ve splynutí se zimní přírodou a v něm nachází nesmrtelnost.

Seznámí nás také s mimořádně úspěšným Rilke-projektem, k němuž se v Německu připojily významné osobnosti slovesné i hudební kultury. Na závěr vybrala autorka cyklu zhudebnění jedné bezejmenné básně z Rilkovy pozůstalosti v interpretaci německého populárního zpěváka částečně iránského původu Laitha Al-Deena. Při poslechu jeho zpěvu, při němž Rilkovu báseň v jedné části dokonce rapuje, si můžeme třeba představovat, jak by se k odkazu pražského rodáka mohly postavit třeba i hvězdy českého showbussinesu.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio