Rádio Svobodná Evropa. Čtyřicet let svobodně – i o české kultuře

28. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rádio Svobodná Evropa,  studio v Mnichově

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

První květen 1951 byl čtvrtým „prvním májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Zatímco tisíce lidí pochodovaly v průvodech, odehrávala se čtyři sta kilometrů od Prahy mimořádná událost: v bavorském Mnichově začala v 11 hodin vysílat česká a slovenská redakce americké stanice Svobodná Evropa. Poslechněte si ukázky z archivního vysílání z let 1951 až 1989. Premiéru vltavského Večera na téma najdete on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Vybral a pořadem provází: David Hertl
Premiéra: 28. 4. 2021

Masové prvomájové průvody, ten největší a nesledovanější v Praze, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst záplavu vět o vítězné cestě pod praporem KSČ i článek ministra spravedlnosti Štefana Raise, který potřeboval půl strany na to, aby se vypořádal s „bandou škůdců typu Šlinga, Švermové, Clementise, Husáka, Novomeského a spol.“ Ve stejném Rudém právu básnila Marie Pujmanová: „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Čtěte také

Zatímco tisíce lidí pochodovaly v průvodech, odehrávala se čtyři sta kilometrů od Prahy mimořádná událost: v bavorském Mnichově začala v 11 hodin vysílat česká a slovenská redakce americké stanice Svobodná Evropa. Záznam první hodiny byl pak několikrát opakován. Kromě projevů amerických představitelů Výboru pro Svobodnou Evropu mohli posluchači slyšet i prvního šéfredaktora Ferdinanda Peroutku a programového ředitele Pavla Tigrida. Ten posluchačům představil vysílací schéma nové stanice. Z jeho slov je patrné, že Svobodná Evropa plnila funkci, kterou bychom dnes shrnuli pod pojem „veřejnoprávní rozhlas“. Informovala o událostech v celém světě. Zvláštní pořady byly věnovány novinkám ve vědě a technice, ekonomii, odborovém hnutí, společenských vědách. Další pořady měla stanice pro ženy, mládež, rodiče a děti, studenty, dělníky, státní zaměstnance, vojáky, zemědělce. V reportážích vysílala rozhovory s československými uprchlíky na Západě, koncerty taneční hudby i satirická pásma. A nemalá část pořadů byla věnována svobodné kultuře.

Jaroslava Fenclová a Ferdinand Peroutka ve vysílání Svobodné Evropy

Za téměř devětatřicet let nesvobody, po která Svobodná Evropa vysílala, připravili redaktoři tisíce hodin programu. Dnes z něj známe nepatrný zlomek, který ve svých sbírkách uchovává Národní muzeum v Praze. Ale i z těch několika desítek hodin dochovaného archivního vysílání je možné udělat si zajímavý obrázek o neobyčejné šíři záběru pořadů o kultuře na Svobodné Evropě. Mnohá jména jsou dnes téměř zapomenuta nebo osloví jen úzkou skupinu znalců či odborníků. Karel Biňovec, Gabriel Laub, Jaroslav Gillar nebo Jiří Theiner… Znamenají ještě něco tato jména v prostředí české kultury? Někteří z těch, kteří v kulturních pořadech Svobodné Evropy vystupovali, byli i ve své době a v už tak specifickém exilovém prostředí na jeho pomyslném okraji. Posluchače určitě víc přitahovala jména známá. Právě takovým bude věnován vltavský Večer na téma, který přiblíží orientaci Svobodné Evropy v oblasti české a slovenské kultury – především exilové, později i té domácí, zakázané.

Čtěte také

Ukázky z pořadů Svobodné Evropy, které zazní, jsou do značné míry unikátní. Prakticky po celou dobu trvání bylo vysílání Svobodné Evropy rušeno. Značná část ukázek bude vůbec poprvé odvysílána v téměř „studiové“ kvalitě. Týká se to úvah Jana Čepa nebo Egona Hostovského, citací z obsáhlého bilančního rozhovoru s Jiřím Voskovcem, básní Miloše Horanského alias Jana Davida, vzpomínek Jiřího Lederera nebo téměř neznámých záznamů koncertů Karla Kryla. Na Svobodné Evropě promlouvali prostřednictvím telefonu také Václav Havel nebo Vlasta Chramostová; také jejich hlasy – a mnohé další – posluchači uslyší.

Kulturní pořady Svobodné Evropy mají kromě nesporné dokumentární a informační hodnoty ještě jeden rozměr: tím, že se prostřednictvím Svobodné Evropy mohli k lidem v Československu obracet exiloví umělci, umožnila těmto exulantům přežít často složité začátky na Západě. A opačně: lidem v Československu vysílala Svobodná Evropa jasný vzkaz: česká a slovenská kultura žijí i ve svobodném světě. Jakkoliv se komunistický režim snažil tvrdit, že jediná kultura je ta domácí, a ještě jím schválená, muselo být každému, kdo Svobodnou Evropu poslouchal, jasné, že je tady nějaká kultura domácí neoficiální – a také exilová. A že to všechno dohromady je teprve naše kultura.

Psáno pro Týdeník Rozhlas. 

autor: David Hertl
Spustit audio