Radek Mikuláš: Na Kokořínsku jsem objevil pískovcové kance

16. leden 2018

Jako paleo-ichnolog byl naposledy šťastný, když před dvěma roky narazil u Vraného nad Vltavou na stopy zkamenělých bakterií, které mohou být staré 800 miliónů let. Hormon štěstí ale v současnosti doplňuje i setkáváním s poustevníky nebo popularizací přírodního bruslení.

Při tvorbě prvovýstupů na pískovcových skalách narazil Radek Mikuláš na Kokořínsku na takzvané pískovcové kance.

Opakující se tvar jsem trochu recesisticky nazval skalní kanec. A vysvětlil podle teorie o pevnosti zatíženého pískovce, kterou jsem považoval za všeobecně známou.

 Teorie malých skalek ve tvaru kance stojícího na čtyřech nožkách byla publikována již před dvaceti lety v časopisu Speleo.

Kresba pískovcového kance

Radek Mikuláš je také spoluautorem knihy Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. Na periferii lze podle něj dnes najít ,,novou divočinu“ se svérázným typem nepůvodní vegetace, na kterou nejsme vůbec zvyklí.

Ořešák, za mého mládí hýčkaný strom našich zahrad, expandoval na každou konečnou tramvaje.

Poslední pražská nouzová kolonie nedaleko Michle ho fascinuje nejen domky z pražců. Mnoho věcí tam zůstalo zakonzervováno od doby hospodářské krize v 30. letech 20. století. Vyskytují se tu původní odrůdy křenu a česneku a obyvatelé se chovají překvapivě ekologicky. Například hnojí záhonky skořápkami.

Pokud má vědec děti, což se z principu nevylučuje, hledá možnosti jak s nimi komunikovat.

Z hádanek a drobných textů, které svým dětem posílal z ročního zahraničního pobytu ve Velké Británii, vznikla Mikulášova knížka Blijící lišky.

autor: Jan Trejbal
Spustit audio