Raději hrát vajíčko, než se vzdát angažmá – zní z Říše zvířat Studia Hrdinů

03195878.jpeg

První premiérou nové sezony v pražském Studiu Hrdinů je Schimmelpfennnigova hra Říše zvířat v režii Kamily Polívkové. Drama, které se zabývá vztahem herce a jeho postavy, konkrétně divokého zvířete, diváci poprvé viděli v neděli 31. srpna.

Autor hry Roland Schimmelpfennig patří k nejčastěji uváděným německým autorům současnosti. Je držitelem Nestroyovy ceny za nejlepší německou hru roku 2002 a 2009 a ceny Rozhlasová hra roku 2004. V inscenaci Říše zvířat se využívá složitá projekční technika a originální masky vyrobené japonskou technikou origami.

„Hra je po výtvarné stránce velkou výzvou. Je o hercích, kteří hrají zvířata, ale zároveň vidíme, co se děje v zákulisí. Zvolili jsme techniku origami, oslovili jsme odborníka Ondřeje Cibulku, který zpracoval návrhy i masky z papíru,“ vysvětluje režisérka Kamila Polívková, „hra samotná je napsaná tak, že charaktery postav korespondují s charaktery zvířat. Měla jsem to na mysli i při obsazování herců. Na jevišti Veletržního paláce ve Studiu Hrdinů se tak objeví zebra, lev, antilopa, marabu, krokodýl a cibetka.

Podobenství společnosti

Se zvířecí maskou se jako jediný na scéně neobjeví herec Jiří Černý: „Hraju postavu režiséra, který vnáší mezi herce rozkol. Chce totiž inscenovat hru, která není pro šest, ale jen pro čtyři herce – a tak někdo musí z kola ven.“ Kromě Jiřího Černého se na scéně objeví Iveta Jiříčková, Gabriela Míčová, Jiří Štrébl, Ivana Uhlířová, Petr Vaněk a Jakub Žáček. Autorem hudby je Iva Acher.

Schimmelpfennigova hra Říše zvířat se sice zaměřuje na malý herecký soubor a vzájemné vztahy jeho členů, její poselství ale můžeme podle Kamily Polívkové vnímat v mnohem obecnějším kontextu: „Ta malá skupina herců může představovat část společnosti, která je závislá na rozhodnutí jiných lidí. Kdybych to měla vyjádřit slovy hry: raději budu hrát toast nebo vajíčko, než abych se vzdala angažmá nebo jistoty a šla se svou kůží na trh.“

Studio Hrdinů oslaví druhé narozeniny

Na rušné ulici, která spojuje pražské Strossmayerovo náměstí s Výstavištěm, se tyčí rozlehlá betonovo-skleněná budova. Byla postavena podle projektu Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse v letech 1925–1929. Sál od svého vzniku nebyl nikdy dostavěn a plně využíván (původní kino Veletrhy bylo zničeno při požáru Veletržního paláce v roce 1974). V podzemí se od podzimu 2012 hraje divadlo.

02286759.jpeg

Studio hrdinů svůj název odvodilo právě od ulice, ve které sídlí – tedy Dukelských hrdinů. Původně sem ale tvůrci vstupovali jako Divadlo Orlík. Založil ho dramaturg a režisér Jan Horák, když po čtyřech letech opustil divadlo MeetFactory. Tehdy se přesunul do bývalého kina ve vysokoškolských kolejích Orlík. Ty patřily ČVUT, které mělo příliš náročné požadavky na rekonstrukci. Z projektu tedy nakonec sešlo, občanské sdružení už ale existovalo. Později zakotvilo v malém prostoru v Kostelní ulici.

Jan Horák spolu s výtvarníkem Michalem Pěchoučkem a režisérkami Katharinou Schmitt a Kamilou Polívkovou projekt původně vypracoval pro výběrové řízení do Divadla Komedie. Jeho hlavní myšlenkou prý bylo rozvíjet uměleckou individualitu a tvořit autorské projekty.