Rabih Abou-Khalil boří mýty a tradice spojené s hudebními styly, jazz nevyjímaje

18. květen 2017

Libanonskému hudebníkovi, který zanechal nesmazatelnou stopu v jazzu i v tradiční arabské hudbě jsme věnovali květnové vydání pořadu Worldbeat.

Rabih Abou-Khalil se narodil 17. srpna roku 1957 v Bejrútu. Na arabskou loutnu se začal učit už ve čtyřech letech. O čtrnáct let později, v roce 1975, jej zasáhly, podobně jako celý Libanon, tragické události tamní občanské války. V roce 1978 se proto rozhodl odejít ze země. Útočiště našel v Německu, na tamní Mnichovské hudební akademii při klasických studiích flétny.

Vysokoškolská studia evropské klasické hudební tradice umožnila Abou-Khalilovi vidět jemu vlastní arabskou hudbu z nové perspektivy a právě tehdy si začal uvědomovat možnosti, jak působit současně v rámci hudebně zdánlivě rozdílných hudebních světů.

Brzy se prosadil jako nekonvenční, originální skladatel. Díky smělému přístupu ke klasické západní i arabské hudbě nalezl svůj jedinečný, rytmicky i melodicky komplexní jazyk, který zdánlivě boří všechny dosavadní mýty a tradice spojené s takřka všemi hudebními styly, jazz nevyjímaje.

Abou-Khalil spolupracoval zvláště v devadesátých letech s poměrně širokou skupinou kosmopolitních hudebníků s různým kulturním zázemím. V počátcích stál po boku libanonského loutnisty především mnichovský klavírista Michael Armann. Postupně se okruh spolupracovníků rozšiřoval, zejména do jazzových vod.

V tomto vydání Worldbeatu zahrají saxofonisté Sonny Fortune a Charlie Mariano, kontrabasisté Glen Moore, dobře známý také ze slavné americké formace Oregon, a Steve Swallow nebo trumpetista Kenny Wheeler. Ne vždy ale musí být v sestavách Rabih Abou-Khalila vedle loutny sólovým nástrojem některý z těch tradičních jazzových.

Skladbě In Search of the Well, která pochází z desky Tarab z roku 1993 a uzavírá květnové vydání Worldbeatu, dominuje flétna nay syrského flétnisty Selima Kusura.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.