Quality TV v Česku? Před 10 lety bych televizní seriály nedělal, říká producent Tomáš Hrubý

Dramatická minisérie HBO Pustina je temným příběhem zločinu ve vesnici v severočeské těžební oblasti. Starostka Sikorová bojuje proti velké důlní společnosti nabízející obyvatelům obce vysoké odstupné výměnou za opuštění jejich domů. Zároveň ale starostka musí pátrat po dceři, která zmizela. Celá situace odhaluje velké rozpory mezi místními lidmi. Seriál napsal scenárista Štěpán Hulík (Hořící keř), režírovali ho Ivan Zachariáš a Alice Nellis.

„Byl jsem mile překvapený z toho, že naprostá většiny Pustiny je srozumitelná a zábavná i v zahraničí,“ říká po návratu z Toronta Tomáš Hrubý, mladý producent série. Ve svojí společnosti nutprodukce společně s kolegyní Pavlou Janouškovou Kubečkovou trvale usilují o nadstandardní produkce a univerzálně srozumitelnou tvorbu, která neosloví jenom domácí publikum.

„A taková produkce ani nemusí být nutně zaměřená jen na mladé lidi.“ Česká televize je ale ve složité situaci, dodává. Jádro koncesionářů netvoří mladí lidé - ČT musí vyrábět pořady, které jí umožní udržet si sledovanost a uspokojit právě co nejvíc z nich a ospravedlnit výběr poplatků, shrnuje. A podotýká, že v Česko pořád zaostává ve scenáristické přípravě a vývoji projektů.

Pustina podle Hrubého vychází ze zahraničních vzorů jako je True Detective, The Killing nebo Top of The Lake. „Neudáváme trendy a Pustina nevymýšlí nový žánr ani estetické principy,“ je si vědom. Ale hned dodává, že nejde o kopii zahraničních vzorů. „V Pustině například nikdo nevystřelí a nikdo nedrží zbraň. V kriminálním a thrillerovém žánru nejde o samozřejmost. A nerozklíčováváme příběh skrze postavu detektiva. Koukáme se na události optikou rodin, které události zasáhly.“

„Český film má silnou tradici v komediích, ale ty my dělat neumíme a ani moc nechceme.“, uvažuje Tomáš Hrubý o tom, co považovat za svoje základní producentské směřování. České seriály z dob socialismu podle něj neobsahují typicky severskou atmosféru ani americký smysl pro vypjaté drama.

„Společné mají prokreslené a vyvíjející se postavy, citlivé vyprávění a důraz na morální a etická dilemata. Nejlepší české seriály mnohdy dokázaly autenticky, přesně a pravdivě zobrazovat zdánlivě každodenní pravdu o mezilidských vztazích, o společnosti, o lásce, morálce, hrdosti i o naší povaze,“ napsal ve svojí diplomové práci Úpadek českého seriálu, kterou obhájil na FAMU na konci roku 2015. A to je směr, kterým se rozhodl sám vydat.

Čtěte také: Více z pořadu Slovo o filmu