Původní verze Hrabalovy Jarmilky

02041031.jpeg

Čtyřdílná četba na pokračování z původní verze povídky. Drsný obraz života v 50. letech minulého století v kladenských hutích, kde autor pracoval v letech 1950–1954.

V rámci sváteční nabídky stanice Vltava vám tuto četbu nabízíme až do 31. prosince 2013.

Poslouchejte další četbu, hry a koncerty on-line na speciální stránce.

V té době se v Poldovce setkala pestrá směsice dobrovolných či nedobrovolných zaměstnanců. Starých dělníků, brigádníků, vězeňkyň nového režimu i vyhozených nepohodlných lidí nejrůznějších profesí.

Hlavní hrdinkou je nosička jídla, svačinářka Jarmilka. Čistá duše, která se nechala svést jedním mužem z vedlejší vesnice, pracujícím rovněž na huti, a nyní čeká plod této podivné lásky. Autorovy sympatie jsou zcela na straně této okouzlující hrdinky.

Četbu připravil Jiří Vondráček. V režii Aleše Vrzáka účinkuje Oldřich Kaiser. Uvádíme ji v rámci projektu Česká próza k 90. výročí zahájení vysílání Československého rozhlasu.

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Od roku 1920 bydlel v Nymburce, kde maturoval v roce 1934 na gymnasiu. Pak studoval na právnické fakultě University Karlovy, studia ukončil doktorátem v roce 1946.

Za protektorátu pracoval v notářství v Nymburce, pak byl skladníkem konzumního družstva a od roku 1942 vstoupil do služeb státních drah, postupně podbíjel kolejnice, byl v kanceláři návěštního mistra, pak telegrafistou a potom až do roku 1946 výpravčím v Kostomlatech u Nymburka.

Po dostudování práv byl akvizičním úředníkem Živnostenského fondu v Praze, potom obchodním cestujícím firmy s drogistickou galantérii K. H. Klofanda v Praze. Po roce 1948 likvidoval firmu, kterou zastupoval, a v roce 1950 se přihlásil na Kladno, kde pracoval na Poldině huti až do roku 1954, kdy utrpěl úraz. Vrátil se do Prahy a byl do roku 1958 zaměstnán ve Sběrných surovinách ve Spálené ulici.

Pak se stal kulisákem v libeňském divadle S. K. Neumanna až do roku 1962. Od té doby se věnoval literatuře. Zemřel 3. února 1997.

Uvádíme zde nejstarší verzi tohoto textu z jara roku 1952, který byl poprvé publikován v Sebraných spisech Bohumila Hrabala. Nese název Jarmilka dokument. Hrabal o jeho vzniku vypráví v textu Atomová mašina značky Perkeo a popisuje, jaký vliv na proměnu jeho dosavadní poetiky měl v té době Egon Bondy s jeho totálním realismem. Děj této rozsáhlé povídky se odehrává jako několik dalších Hrabalových próz v kladenských hutích. Ve srovnání s touto prózou ovšem také vidíme, že autor svou pozdější Jarmilku nejen uhladil, ale i zcenzuroval. Nyní tedy máme možnost poslechnout si povídku v původním znění.