Pryč od digitálního světa, zpátky ke knihám, říká Jakub Řehák
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá básník a esejista Jakub Řehák.
„Nejspíš asi víc píšu, než čtu, ale mnohem raději bych si jako lenivá kočka jen četl a nepsal vůbec,“ říká básník a esejista Jakub Řehák.
Představa čtení je pro mě vidinou rajského stavu, pozemského Elysia i Eldoráda.
Knihy jsou podle něj pozoruhodný vynález, který nelze ničím nahradit. A sám se mezi nimi cítí lépe než mezi lidmi. Vyznává se ze svého vztahu k tvorbě Franze Kafky, André Bretona, Léona-Paula Fargua či Vítězslava Nezvala, ale také k úvahám Sigmunda Freuda, Viléma Flussera nebo Petra Fidelia.
„Příští revoluce musí být revolucí niternosti. Mám dojem, že dnes lidé věří úplným nesmyslům a že se vrátilo téměř středověké myšlení, které podléhá fantastickým báchorkám na obou stranách barikády. Myslím si, že to souvisí s odvratem od knižní kultury a nástupem epochy sociálních sítí.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
