První svazky vyšehradské edice Krystal
Nakladatelství Vyšehrad začalo v minulém roce vydávat novou edici - Krystal. Je věnována filosofii a její knížečky v měkkých šedobéžových deskách díky svým rozměrům 8 krát 14 centimetrů lákají podobně jako bibeloty k tomu, abychom je uchopili, dotýkali se jich a měli z nich nejen potěšení čtenářské, ale i haptické.
Jako první svazek edice vyšel soubor devíti studií a esejů Martina Bubera Temnota Boží. Všechny jako by se pokoušely nalézt odpověď na otázku, čím je dnešnímu člověku Bůh. Jeden z největších náboženských myslitelů současnosti charakterizuje Boha Spinozova, Pascalova, Kantova, Hegelova, Nietzscheho a především Heideggerova a C. G. Junga. V nových variacích rozehrává svou slavnou tezi, že zatímco filosofické myšlení se odvíjí mezi subjektem a objektem, náboženské myšlení vyrůstá z důvěrného vztahu "já a ty". Zároveň Buber ukazuje, jak právě v dnešní době, pro kterou je charakteristické "zatmění nebeského světla, temnota Boží", mohou být aktuální starozákonní proroci, kteří "znovu a znovu směřovali ke zničení veškeré jistoty a v zející propasti nejhlubší nejistoty hlásali nežádaného Boha, který po svých lidských stvořeních vyžaduje, aby uskutečnila sebe sama, aby se stala lidmi".
Duchovní energie, druhý svazek edice Krystal, je knihou, do níž Henri Bergson v roce 1919 shrnul sedm svých psychologicko-filosofických studií. Jde převážně o přednášky, v nichž rozvinul svá oblíbená témata, jak o tom ostatně svědčí již názvy statí: Vědomí a život, Duše a tělo, "Přeludy živých" a "psychický výzkum", Sen, Vzpomínka na přítomnost a klamné rozpoznání, Intelektuální úsilí, Mozek a myšlení: o jedné filozofické iluzi. Stejně jako stěžejní Bergsonova díla, jsou i jeho menší práce psány neobyčejně poutavě, živým jazykem plným metafor a obrazů.
Třetím svazkem edice Krystal je traktát Mikuláše Kusánského O vrcholu zření. Jedná se o poslední dílo renesančního filosofa, teologa a kardinála, jehož základní myšlenky - například o jednotě protikladů, učené nevědomosti, nekonečném "rozvinutí" Boha ve vesmíru či jeho "zavinutí" v člověku - jsou dodnes živé a znovu a znovu interpretované. Z českých myslitelů Kusánský významně zapůsobil na J. A. Komenského a jeho prostřednictvím také na Jana Patočku, který kryt jménem svého zetě Jana Sokola vydal v roce 1976 výbor z jeho díla (rovněž ve Vyšehradu). Doprovázela jej obsáhlá studie Pavla Flosse, který nyní takřka v stostránkovém doslovu komentuje poslední kardinálův text (Kusánský jej dopsal roku 1464, několik měsíců před smrtí) a osvětluje, jaké významné místo zaujímá v kontinuu jeho myšlení, neboť je vlastně celé ve zkratce shrnuje. Do kontextu evropské filosofie pak Kusánského dialogický traktát o zření jako nejvyšším stupni intelektuálního poznání (ve kterém lze Boha pojímat jako absolutní Moc) začleňuje studie Pavla Flosse, jenž také traktát z latiny přeložil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
