První lásky. Dokumentární kompozice z fragmentů vzpomínek, představ, zvuků a hudby na téma láska

Chlapec a jeho svět
Chlapec a jeho svět
0:00
/
0:00

Téma „láska” je podivuhodné a neuchopitelné, protože nemá začátek ani konec. Je to něco jako kyslík... je všude, proplétá se lží a nenávistí, ukrývá se v hlubokém lese pod kamenem, hluboko v srdci, je stále kolem nás, ale ne pokaždé ji dokážeme vidět… cítit.

Anděl reflexe

Zmatek v duši, žaludek v mozku a naopak… srdce mlátí a chce ven… hlava je mimo svět… svět je mimo hlavu… a tam na konci trychtýře, který se točí jak vrtule v turbulenci, se na obláčku vznáší, světélkuje a usmívá milovaný obličej milované bytosti. Vše ostatní je sekundární, nezajímavé, bezbarvé, šedivé. Tou bytostí nyní žijeme, ta naplňuje k prasknutí balonek našeho bytí… ano, občas i praskneme… Ale není to Pánbůch, není to nejvyšší Archanděl… ačkoli, vlastně ano… Láska, touha a vášeň jsou ty nejnebezpečnější zbraně zkázy, rozdrtí atomovou elektrárnu, otočí tok řeky, vysuší moře a překonají snad i smrt…

Slovo a zvuk spolu úzce souvisí, prolínají se… slova k nám hovoří nejen významem, který jsme jim určili, ale také chvěním a vibrací, tonalitou, barvou… Slova přece rychle ztrácejí význam, pokud se opakují stále dokola, stanou se abstraktním zvukem…

Sen holčičky

Ve své práci jak divadelní, tak hudební mě hlavně zajímá propojování a míchání slova, zvuku a hudby. Tvořím tak nehmotné, zvukové sochy, které poletují a existují jen v prostoru mezi zdrojem zvuku a ušním otvorem posluchače. Proniknou do něj, zarezonují v nervových buňkách a ty se pak rozeběhnou do archivu mozku a tvoří obrazy. Pro lidi se silnou inklinací ke snění a obrazovou představivostí mohou být zvuky a slova tím nejsilnějším malířem, protože prostor představivosti není vůbec ničím omezen. Fascinuje mě skládání zvukových koláží a jednotlivé zvukové fragmenty nacházím spíš intuitivně. Zvuky sbírám náhodně a nesystematicky. Nejsem hledačem zvuků, ale když mě nějaký zaujme, tak si ho nahraji. Může to být vrzání hřbitovní branky, nebo úžasný zpěv kosa… Se zvuky si pak hraji, zpomaluji je a zrychluji, hledám v nich skryté struktury a vibrace. V kolážích take používám hudbu, kterou jsem vytvořil pro některé ze svých pohybově/obrazových představení.

Tam!

K tvorbě „Prvních lásek” jsem přistupoval nestudijně, nevyhledával jsem světové tvůrce, kteří se tímto tématem zabývali, ale obrátil jsem se na své nejbližší okolí. Na lásku jsem se ptal své kamarádky, která je divadelní a taneční kritičkou, ptal jsem se malého chlapce, ptal jsem se pamětnice Terezínského ghetta i mladičké dívky, kterou jsem náhodně potkal u známých a která mě zaujala svým vnímavým, citlivým obličejem. Každý z těchto lidí hovořil ze svého úhlu pohledu, za své zkušenosti i nezkušenosti. Koláž jsem pak doplnil i příběhem první lásky ze svého života.

Vzpomínka

Je dobré nebát se používat svou intuici. Protože ona nám to začne vracet… Správné volby a kombinace nám začnou fungovat i bez trápení mozku, a časem tak začneme své intuici důvěřovat. (Rozum je přece nepřítelem imaginace… ). Tak vzniklo i propojení Rilkeho básně Pieta s tématem „Prvních lásek”. V básni hovoří matka Maria ke svému synu Ježíši jako k milenci. Je to zvláštní, potemnělá poloha, která v sobě nese tajemství. Zde se vracíme k tomu, že slovo a jeho barva a vibrace dokáže být pocitově srozumitelné i jako „zvuk”… Herec Oskar Werner recituje německy a jeho hlas je tolik sdělný, že i pro člověka, který nerozumí jazyku je v jeho přednesu a tónu obsaženo vše, čemu je třeba porozumět… A já reaguji na ten hlas a vím, že sem patří a nezabývám se v té chvíli logikou skladby… jen intuitivně cítím, že je to správná volba.

Autor uměleckého dokumentu a zvukový mistr: Jan Komárek

Dramaturgie: Viola Ježková

Vytvořeno v květnu 2019.