Průvodce mladého člověka krutostí xenofobie. Hravý animák Wese Andersona Psí ostrov je víc než kolekcí roztomilých nápadů
Perfekcionistický hračička Wes Anderson se po úspěšném Grandhotelu Budapešť vrací do kin se svým druhým loutkovým animákem, okouzlující dobrodružnou alegorií Psí ostrov oceněnou na letošním Berlinale.
Netypický Texasan Wes Anderson patří v Česku mezi nejoblíbenější americké režiséry. Jeho hravé, lehce výstřední dojemné komedie plné barev a smutných outsiderů k pomilování jsou filmy vynalézavě nekonvenční i divácky vstřícné. Pokud vám přišlo, že i příliš sladké, zvlášť u režisérova posledního dobrodružství Grandhotel Budapešť, marcipánového dortu prohozeného moderními dějinami Střední Evropy, pak se o to víc těšte na jeho novinku Psí ostrov. Nedlouho před padesátkou stvořil Anderson svůj nejdospělejší film. Přestože jde o loutkový animák s mluvícími zvířátky.
Příběh Psího ostrova začal nápadem natočit něco o psech na smetišti. Ten posléze Anderson a jeho spoluautoři, bratranci Jason Schwartzman a Roman Coppola, spojili se svou láskou k Japonsku. V tamním fiktivním městě Megasaki vládnou politici, kteří zmanipulovali veřejnost, aby souhlasila s příkazem odsunout na blízký ostrov plný odpadků všechny psy. Smířit se s tím nehodlá jen dvanáctiletý chlapec Atari, který se vydá svého nejlepšího kamaráda hledat.
Nečekaně aktuální velké dobrodružství
Ačkoliv snímek začal vznikat už před sedmi lety, děj natolik připomíná dnešní fašizující tendence západního světa, že se z Psího ostrova stala nečekaně kritická politická alegorie. I vhodná pomůcka, jak dětem vysvětlit nebezpečí populismu, fake news a iracionální nenávisti. Jiný Andersonův ostrovní příběh, Až vyjde Měsíc, připomněl Brittenova Průvodce mladého člověka orchestrem, Psí ostrov slouží jako průvodce mladého člověka krutostí xenofobie.
Animovaná dystopie potemněla také po barevné škále. Tak jako nejdůležitější čtyřnohý protagonista, Šéf s hlasem Bryana Cranstona, musí i obyvatelé města ze sebe smýt špínu, pokud chtějí dojít k happy endu. Ta se ale nepustí snadno. Smečku s Atarim pronásledují zákony zkorumpovaných mocných a jejich vymahači, kteří plánují exil jednoho druhu tiše proměnit v genocidu. Ve velkém putování za záchranou tak půjde o hodně životů, a příběh tím získá patřičné tempo a napětí.
Ani v takovémto prostředí Anderson neztratil svou typickou hravost a nadšení do provádění mnoha různých malých nápadů. Nejen těch, které animátorům zjednodušily práci, jako zahalení psí rvačky do oblaků prachu po vzoru grotesek, s nimiž novinku pojí smysl pro vizuální humor. Úvodní představení světa, v němž se psí štěkot překládá do angličtiny, zatímco Japonci díky vkladu dalšího spoluautora Koniči Nomury mluví japonsky jen někdy tlumočení Frances McDormand, svou nápaditostí přivádí obecenstvo do stavu vzrušení jako pejska v obchodě s lahůdkami.
Anderson inspirovaný Chaplinem, Kurosawou i Mijazakim
Režisér film plný duchaplných detailů zamýšlel pojmout retro futuristicky, než pochopil, že by bylo příliš složité vysvětlovat producentům koncept pseudošedesátkového filmu z budoucnosti. Jemnou atmosféru bájné modernity si i tak udržel. Ze snímku také i přes všechny psí přemety dýchá klid starých japonských filmových mistrů, od Kurosawy po Mijazakiho či Jasužira Ozua. Ozývá se v něm i chaplinovská láska k tulákům a melancholie z chudoby světa.
I Anderson má pro hořkosladké portréty výstředních vyděděnců hledajících své místo ve vlastní či náhradní rodině slabost. Za hlavního hrdinu si vybral psa se ztvrdlou duší i srstí, jež se po zklamání z lidí odmítá chovat jako domácí mazlíček nebo loajální přítel. Psí ostrov obsahuje mnoho typických znaků Andersonových filmů, dětskou radost, frivolitu, sebeironii. Nové inspirační vlivy film posouvají dál, ukotvují ho i ukázňují, aniž by ho připravily o vynalézavost. Režisérův rostoucí zájem o lidskou obsesi mocí a necitelnost k druhým tady působí seriózně, jako skutečná hrozba, nejen jako pozadí k splastickové mele nebo dojemnému odhalování křehkých nalomených duší.
Vyznání lásky hodným psům i hodným lidem
Už adaptace bajky Roalda Dahla Fantastický pan Lišák, za niž před osmi lety získal jednu ze svých dosavadních šesti oscarových nominací, zasela myšlenku, že Anderson by mohl být lepší režisér animovaných snímků než těch hraných. K animaci se totiž víc hodí jeho povaha perfekcionistického stylového hračičky vytvářejícího filmy pro lidi s dětskou duší.
Pan Lišák s hlasem George Clooneyho se snažil uživit rodinu pomocí několika velkolepých krádeží majetku prohnilých farmářů, čímž ohrozil celé sousedství a naučil se něco o zodpovědnosti a pospolitosti. Psí rebelie nás bere ještě na větší, napínavější, emotivnější jízdu a cestou k očekávanému a v tomto žánru nutnému utěšujícímu konci mimochodem promlouvá o solidaritě či občanské iniciativě.
Animátorský tým, jehož zástupce minulý týden doprovodil předpremiéru snímku na Anifilmu, se tu navíc předvádí jako větší hvězdy než všichni držitelé známých hlasů, Andersonovi kamarádi najatí jako dabéři (samozřejmě mezi nimi nechybí Bill Murray). Loutkoví psi se dokážou tvářit stejně živě a roztomile jako ti opravdoví, jejich oči zvládají víc výmluvnějších výrazů než někteří živí herci. I neodolatelnějších.
Jistě není náhoda, že původní název filmu Isle of Dogs pronesený nahlas zní velmi podobně jako anglické vyznání lásky k psům, I love dogs. Anderson ale viditelně miluje i lidi, jinak by nebyl tak smutný z jejich selhání a tolik by nefandil jejich odvaze. Psí ostrov na oplátku poskytuje skvělý příklad, proč diváci milují Wese Andersona.
Psí ostrov (Isle of Dogs, Francie, 2018)
Scénář a režie: Wes Anderson. Mluví: Bryan Cranston, Koyu Rabkin, Edward Norton, Bob Balaban, Bill Murray, Jeff Goldblum, Greta Gerwig ad. 101 min. Distribuce: Cinemart, česká premiéra: 10. května 2018.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
