Prožij, napiš a nakresli si sám. Autobiografické komiksy jsou můj nejoblíbenější žánr, říká ilustrátorka Štěpánka Jislová
Má ráda hudbu z muzikálů. Z fascinace gotickou architekturou a postapokalyptickými prvky vznikl její autorský komiks Klášter nejsvětějšího srdce, v portfoliu Štěpánky Jislové ale najdeme i komiksy týkající se důležitých postav české historie. S jednou z nejvýraznějších postav autorek ženské komiksové scény mluvil ve Vizitce Ondřej Cihlář.
Skicáky pokreslené lidmi v metru a květinami v kavárnách, tužka v ruce čtyřiadvacet hodin denně. I takové nasazení dřív měla ilustrátorka a autorka komiksů Štěpánka Jislová. Pak ale z pracovního tempa vyhořela, ubrala nohu z plynu, začala kreslit digitálně a v současné době své síly soustředí na tvorbu autobiografického komiksu o vztazích a lásce. Na věci, na které se díváme tak trochu přezíravě, by se ráda koukla prizmatem psychologie i vlastních zážitků. K vlastní tvorbě přibírá ještě další zakázky, ve Vizitce mluvila například o karanténní kolekci komiksů, v rámci které kreslila dle zaslaných fotografií portréty lidí na gauči.
Desetkrát víc energie než normální člověk
Štěpánka Jislová studovala v Ateliéru didaktické ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, jednou z jejích vedoucí byla i Renáta Fučíková. „Renáta má desetkrát více energie než normální člověk. Zvládá výuku, ilustruje, jezdí na veletrhy, pořádá výstavy a zkušenosti a kontakty pak předává nám,“ vzpomíná na návštěvu šéfredaktora Petra Eliáše z nakladatelství Albatros či na cestu na Mezinárodní veletrh dětské knihy v Bologni, již Fučíková pro své studenty zorganizovala. S didaktickou ilustrací se čtenáři mohou setkat například v encyklopediích anebo kdekoliv jinde, kde je třeba text vysvětlit čitelným způsobem. Podle Jislové se však nejedná o jednoduchou disciplínu.
Ve Vizitce mluvila o tom, jak její semestrální práce zasáhlo jmenování Plzně Evropským městem kultury 2015, jaký moment ji nejvíce zaujal na příběhu – komiksu o Miladě Horákové a jak těžké je do komiksové podoby převést původně filmový scénář. Jislová totiž ilustrovala knižní vydání epizody Kosatíkovy série České století 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi. „Použila jsem vizuální metaforu. Čím se situace zhoršovala, tím víc se rozpadalo prostředí. Spolu s jednotlivými rozhodnutími se republika rozpadala tak, že nakonec skončila v temnotě.“
Štěpánka Jislová hovořila také o společných projektech s kamarádkou Terezou Drahoňovskou, s níž založila českou pobočku Laydeez Do Comics a spolupracovala s ní na autorském komiksu Bez vlasů. Drahoňovská v něm s nadsázkou píše o nemoci jménem alopecie. „Autobiografický komiks je můj nejoblíbenější žánr, líbí se mi, když je všechno napsané, prožité i kreslené jednou osobou,“ konstatuje.
Související
-
Český komiks neustále roste, největší problém je omezená velikost našeho trhu, říká Tomáš Prokůpek
„Česká epika srovnatelná například s ruskými pověstmi se nedochovala. Pro Čechy, kteří jsou skeptičtí vůči velkým příběhům v literatuře i ve filmu, se mi to zdá příznačné.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
