"Provázek" jubilující i obtížně hledající

16. prosinec 2003

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Na úpatí brněnské katedrály Petrov jen stěží přehlédnete pozoruhodnou stavbu, jíž vévodí věžička s alegorickou malbou Milivoje Husáka Anděl a komediant. Právě před deseti lety se jí konečně naplnila mnohaletá snaha Divadla Husa na provázku po vlastním samostatném působišti. Při postupném vyloučení řady nerealizovaných návrhů se tedy "Provázek" slavnostně přestěhoval z již nevyhovujícího Domu umění do přestavěné budovy se středověkými základy na Zelném trhu - Domu pánů z Fanalu. Unikátní areál projektovaný přímo v památkové rezervaci propojil historický objekt s moderní přístavbou a vzápětí obdržel prestižní Cenu architektů za nejlepší novostavbu ČR.

První kulaté výročí zprovoznění "Fanalu" si soubor připomněl desetidenním festivalem nazvaným Prostor v pohybu, volně navazujícím na čtyři předchozí, leckdy i mezinárodně obsazené akce. Kromě série představení zahrnul také dokumentární výstavu nebo veřejné exkurze do celého komplexu. Přehlídková dramaturgie měla výrazně shakespearovské ladění, akcentující otevřený charakter zdejších jevištních i paradivadelních aktivit. Zatímco domácí nabídli starší inscenace Evy Tálské Král Lear a Cirkus spolu se vzpomínkovou videoprojekcí trojdílného superprojektu Petera Scherhaufera Shakespearománie, o většinu experimentujících představení se postarali hosté - HaDivadlo (večer písní), Klicperovo divadlo z Hradce Králové (Othello a Desdemona), pražská Vizita (Třesení hruškou) a Divadlo Komedie (Prachařův Hamlet).

Pohled na novou scénu divadla z Petrova|foto: provazek.cz

Součástí přehlídky se stala také premiéra původní "fetišistické revue" režiséra Iva Krobota a Petra Oslzlého Švejk a Husa. Po nedávné Mošově adaptaci slavného románu v Městském divadle Brno formou digestovaného "divadla na divadle" šlo - ve volné návaznosti na divácky úspěšnou Babičku - o ambiciózní pokus tuto literární ikonu ozvláštnit a stůj co stůj zproblematizovat. Tříhodinový, bohatě zalidněný a chvílemi až únavný epický večer s dvěma zcela odlišně obsazenými kapelami (hudba Zdeněk Kluka a Miloš Štědroň), dvojicí statických "čtečů" a omlazeným "ladovským" Švejkem Tomáše Sýkory již ve scénáři usiloval o všelijaké konotační rozšiřování prozaické předlohy s využitím vrstevnických i uměleckých vazeb obou pražských rodáků, Jaroslava Haška a Franze Kafky, fenoménu židovství, demagogického militarismu, vražedné totality, gellnerovských citátů, brechtovských zcizujících postupů atp. Mezi expoziční, do exprese vyhnanou sekvencí z blázince a závěrečnou paralelou prasečí zabíjačky a válečných jatek se hodně lidovkově, rockově nebo rapově zpívá (Heřmanův korpulentní Baloun takto dokonce imituje zvracení), mihne se nejeden kontrapunktický osvěživý nápad, na chvíli se vynoří zapamatovatelná figura (Kolaříkův eruptivní feldkurát Katz, smyslná Katy Gabriely Ježkové), ale tematická rozbíhavost a mozaikovitá roztříštěnost jevištního celku vyvolává spíše rozpačité přijetí hlediště.

"Fetišistická revue" Švejk a Husa|foto: provazek.cz

Po několika slabších nábězích haškovská premiéra jasné vykročení z provázkovského stagnačního přešlapování nepřinesla. Snad se tak stane v nynější pětatřicáté sezoně s ohlášeným hostováním V. Morávka, J. A. Pitínského, B. Polívky. Má být věnována problematice outsiderů a vyděděnců, a to prostřednictvím klasických látek (Dostojevského romány Zločin a trest a Idiot, T. Dorst) i původní mladé dramatické tvorby (E. Tobiáš, H. Krejčí, H. Mikolášková, J. Kubíková) na tzv. Loser's festivalu.

autor: Vít Závodský