"Prosíme nesahat!" líčí tvůrci život Palackého a Riegera v interiéru jejich bytu
Soubor Pomezí vytvořil pro Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici v Praze představení Prosíme nesahat! Ve vzpomínce na přední českou rodinu. Diváci se ocitají v době o 140 let zpátky a stávají se účastníky salonu pořádaného touto významnou rodinou českých obrozenců.
Nový projekt Prosíme nesahat! diváky a současně návštěvníky muzea zve do salonu pořádaného českou rodinou Palackých a Riegerů. Neobvyklá inscenace návštěvníky vtipnou a interaktivní formou seznamuje s řadou historických informací nejen ze života těchto významných osobností českého národního obrození. Muzeum chtělo netradiční formou upoutat pozornost a přivést do interiéru bytu obou obrozenců nové návštěvníky. "Jedná se o byt z 19. století, který ve třicátých letech předala muzeu dcera Františka Ladislava Riegera," říká režisér představení Lukáš Brychta.
"To je naprostý unikát. Je to suchar, který jedla Terezie Měchurová-Palacká, než zemřela. Tady nakousla."
Představení se odehrává v interétu bytu, kde Palacký i se svým zetěm Riegerem žili. Na exponáty se pochopitelně nesmí sahat, proto tvůrci nemohli pracovat formou imerzivního divadla. Místo toho využívají interakce s diváky. "To je prosím naprostý unikát. Je to suchar, který jedla Terezie Měchurová-Palacká, než zemřela. Tady nakousla," zaznívá v představení z úst muzejního průvodce.
Divadelní inscenace, která nás přenese o 140 let zpět do minulosti, má premiéru 2. května 2017 v Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici v Praze 1. Reprízy jsou 4., 29. a 30. května a 1. června vždy od 18 a 19.30. Další sérii představení herci odehrají v září a říjnu.
Diváci si skládají střípky ze života v 19. století
"Inscenace vznikla na popud Národního muzea, které oslovilo spolek Pomezí s cílem dostat Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra do většího povědomí," říká režisér Lukáš Brychta. Představení zachycuje některé výrazné momenty a společenské zvyklosti druhé poloviny devatenáctého století. Pro režiséra Lukáše Brychtu je právě toto období fascinující tím, že položilo základy naší současné moderní společnosti.
V památníku hrají ocenění tvůrci ze spolku Pomezí
Divadelní spolek Pomezí na sebe již dříve upozornil stejnojmenným interaktivním projektem v opuštěném domě na pražské Florenci. Za inscenaci Pomezí získal Cenu divadelní kritiky za scénografii.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče